Ferda Mravenec pracuje pro pětiletku

Kousky mládence Ferdy Mravence v nové republice

Ferda Mravenec

Ondřej Sekora byl patrně jediný český výtvarník, který trval na přírodním původu svého antropomorfního hrdiny. V roce 1939 napsal pro kritickou revui literatury pro mládež Úhor článek "Jak jsem kreslil Ferdu Mravence", v němž dvanáct let poté, co se v Pestrém týdnu objevily první stripy s bezejmenným mravencem, vylíčil genezi svého kresleného humanoida z mravence lesního. Sekora popsal a načrtl zrození Ferdy jako nesnadnou a pozvolnou proměnu šestinohého hmyzu v elegána s puntíkovaným šátkem. Alespoň ten je přiznanou obdobou kalhotek Myšáka Mickeyho.

 

Mravenec měl být snadný k nakreslení; a v jeho tváři muselo být možné několika tahy pera načrtnout nejrůznější výrazy. Vzhled skutečného mreavence moc nadějí na úspěch nenabízel. „Podíval jsem se na jeho skutečnou podobu a hned jsem všechno kreslil. Ouha! Mravenčí hlava nelákala ke kreslení!“, napsal Sekora v roce 1939. „V trojbokém tvaru hlavy nebylo na obličej a oči mnoho místa. A právě obličej hlavního hrdiny musí zářit zdaleka, a to, co je na něm psáno, musí vést celý obrázek. Proto jsem se rozhodl pro veliký bílý prostor pro ústa, pro veliké oči a pro kulatou hlavu, tvar to jak význačný, tak snadný k udržování podoby.“ (Ondřej Sekora: Jak jsem kreslil Ferdu Mravence. Úhor, 1939)

 

Detail kresby, která doprovázela Sekorův text "Jak jsem kreslil Ferdu Mravence" z roku 1939.

 

Pokud je vyprávění pravdivé, Sekorova intuice se shodovala s komerčně úspěšným řešením amerických kreslířů a animátorů dvacátých let – Pata Sullivana a Otty Messmera, Rudolpha Dirkse nebo Uba Iwerkse. (Jedním z prvních českých výtvarníků, kteří přivedli humanoidní bytosti z amerckých komiksů a animovaných filmů na stránky českých tiskovin, byl Ladislav Vlodek. Z doby kolem První světové války, kdy s rodiči pobýval ve Spojených Státech, měl přímou zkušenost s novinovými stripy. Ve dvacátých letech, při studiích sochařství a figurální malby na vysoké škole umělecko–průmyslové v Praze, přispíval do časopisů Koule nebo Kocour.)

 

V "nejpěknějším obrázkovém časopise pro malé i velké děti" 20. let vystupoval dvacetiletý kreslíř jako "strýček Vlodek". Patronem časopisu byl klon Messmerova a Sullivanova Kocoura Felixe.

 

Sekorův mravenec ovšem nikdy nebyl pouhým reklamním maskotem jako Vlodkův Kocour nebo kocourek Felix, kterého pro brněnskou továrnu na výrobu lučebních a kosmetických přípravků Veselý a Chládek kreslil Leo Heilbrunn. Ferda měl od počátku docela jiné ambice: v Lidových novinách vystupoval jako účastník ničivého konfliktu mezi černými a žlutými mravenci; později v sérii proslulých knížek pro děti. Levicová orientace jeho autora jej na sklonku 40. let přivedla až do čela zástupu budovatelů nového lepšího světa.

 

Ondřej Sekora: FERDA MRAVENEC PRACUJE PRO PĚTILETKU. Mateřídouška, 1. ledna 1949

 

Ondřej Sekora: KOUSKY MLÁDENCE FERDY MRAVENCE. Mateřídouška, 1. září 1949

 

Ondřej Sekora: KOUSKY MLÁDENCE FERDY MRAVENCE. Ženy opustily řadu tradičních rolí už po První světové válce; ale teprve o dvě desítky let později začal masivní příliv dělnic do nově budovaného průmyslu. Mateřídouška, 1. července 1949

 

Ondřej Sekora: KOUSKY MLÁDENCE FERDY MRAVENCE. Mičurinské experimenty s výživou rostlin pomáhají prvnímu pětiletému plánu. Mateřídouška, 1. března 1949

 

Ondřej Sekora: KOUSKY MLÁDENCE FERDY MRAVENCE. Sběrové šílenství postihlo kreslené chrobáky i skutečné školáky v celé republice. Mateřídouška, 1. dubna 1949

 

Ondřej Sekora: KOUSKY MLÁDENCE FERDY MRAVENCE. Spoření ve Státní spořitelně - nejlepší (a pro řadového občana zároveň jediná legální) cesta ke spotřebnímu zboží. Mateřídouška, 15. června 1950