Televizní komiks vs. kreslené leporelo

Kreslení hrdinové z Marsu, Metro City a socialistického Československa

výlohy 50. let

V počátcích amerického televizního vysílání se objevil nový, zvláštní formát, který kombinoval rozhlasovou hru s vizuálním stylem detektivních a vědecko—fantastických comics třicátých a čtyřicátých let. V příbězích z produkce společnosti Telecomics Inc. se před statickou kamerou zvolna střídaly kresby, doprovázené dramatickým komentářem. Zhruba ve stejné době se hlasem animované kresby objevily i v Československu. V roce 1953 vzniklo ve studiu Bratři v triku "kreslené leporelo", didaktický řez spletitým vznikem makového koláče.

 

Telecomics Inc. bylo jedním z malých studií, která se ve čtyřicátých letech zapojila do nového a slibného televizního byznysu. Společnost založila dvojice zaměstnanců Walta Disneyho: R. A. Moores — ve třicátých letech asistent Chestera Goulda, autora populárního detektivního stripu Dick Tracy, a Jack Boyd — animátor a specialista na zvláštní efekty. Studio koncem 40. let vyrábělo krátké tříminutové programy, dnes pravděpodobně nadobro ztracené. Mooresovy kresby v dochovaných sériích Danny March, Kid Champion a Space Barton z počátku 50. let upomínají na vizuální styl detektivních a vědeckofantastických stripů. Čtvrthodinové televizní komiksy, vysílané National Broadcasting Company (NBC), uvozovaly záběry na obrázky startující rakety, automobilu s rozsvícenými reflektory a boxerského ringu, které doprovázely zvuky burácejících motorů, střelby a zvonce, ohlašujícího začátek boxerského mače. Tak jako u komiksového sešitu, začala první část pořadu otočením titulní stránky: před kamerou se pak zvolna střídaly obrázky, doprovázené reálnými zvuky, komentáři a dialogy.

 

Danny March. Telecomics (NBC comics) z počátku 50. let

 

 

Podobným způsobem defilovaly před kamerou studia Bratři v triku barevné kresby Františka Freiwilliga. Na rozdíl od amerických kolegů, kteří těžili z masové obliby dobrodružných komiksů a prosazovali individualistické osobnosti (boxera, pilota kosmické lodi, soukromého detektiva) s liberálním přístupem k řešení sociálních problémů, měli tvůrci československého státního filmu preferovat anonymní hrdiny a étos nezištné práce při budování lepších zítřků. V době, kdy se americký pilot Horace "Space" Barton angažoval v občanské válce na Marsu, a soukromé očko Danny March bral do svých drsných paží spravedlnost ve smyšleném velkoměstě Metro City, představil československý snímek O makovém koláči zástup anonymních rolníků, dělníků a pracující inteligence, který po vzoru sovětských průkopníků vybuduje sociální ráj v české kotlině.

Rétorický konflikt mezi starým a novým světem vyostřil i situaci v animovaném filmu. Josef Štech se v časopisu pro mladé techniky velmi sugestivně ptal, zda výtvarnící využijí nebývalých možností filmové animace, aby dětem předvedli "vrcholnou krásu a vypěstovali v nich vkus a cit pro umění — nebo se barevný a mluvený film zvrhne v banální zábavu s nechutnými fraškami, vulgárními figurami, jejichž rvačky a hrubé vtipy budou vypočteny na kasovní úspěch, bez ohledu na umělecké a mravní hodnoty".

Josef Štech: Technika kresleného filmu. Mladý technik, 10/1953

V polarizovaném světě počátku studené války byl na jednu stranu barikády postaven Pepek námořník, který "fackuje a vykopává kde koho se široce otevřenými ústy a gangsterskými pohyby a výrazy" proti roztomilým medvídkům a zajíčkům sovětských pohádek. Československý kreslený film, pochvaloval si Štech, se naštěstí vydal sovětskou cestou. Úspěšné sovětské snímky počátku padesátých let — například Чужой голос (Cizí hlas) z roku 1949, příběh cizáckým jazzem otráveného ptačího zpěvu, proti němuž se vzedme v houfech domácího ptactva vlna násilného odporu — vykazují vysokou míru vlivu plné animace. Kreslená iluze života, vyvinutá během 30. a 40. let ve studiu Walta Disneyho, byla sice v sovětské produkci po Druhé světové válce prodchnuta náležitou ideovou tendencí, ve všech směrech se nicméně snažila následovat estetiku, založenou na detailním studiu pohybu.

Ve filmovém leporelu O makovém koláči, které mělo "prostou a zábavnou formou vštěpovat těm nejmenším úctu k lidské práci" (Filmový přehled 33/1954) ožívají kresby Františka Freiwilliga prolnutím dvou obrazů i hlasem vypravěčky Evelyny Paulové, která recituje veršovaný komentář Josefa Menzela (1901‒1975), autora populárních knížek o Míšovi Kuličkovi.

O makovém koláči. Výtvarník: František Freiwillig, režie: Zdeněk Miler. Československo, 1953.

 

O makovém koláči. Kreslené leporelo. Československo, 1953.

 

pavel ryška

 

Klíčová slova:

limitovaná animace / telecomics / kreslené leporelo / koláč