Technika překonává prostor a čas

Dopravní prostředky na cestě k šťastným zítřkům

Nedílnou součástí populárně vědeckých textů se v padesátých letech staly vize blízké budoucnosti, v níž synové a vnuci zakladatelů sociálně spravedlivého světa budují plně automatizované továrny, obdělávají dosud nevyužité pouště, vystřelují na oběžnou dráhu Země umělé družice a vstupují na povrch Měsíce. Nová společnost zároveň v globálním měřítku poráží dysfunkční kapitalistický systém tak, jako umělé hmoty vytlačují zastaralé železné výrobky a jaderné štěpení nahrazuje spalování kamenného uhlí. Indikátorem kvalitativních společenských proměn se jednoznačně stává vědecký a technický rozvoj, akcelerovaný vojenským výzkumem v době Druhé světové války. "Objevy techniky umožňují lidstvu hledět do budoucna s oprávněným optimismem", shrnul na počátku šedesátých let publicista Zdeněk Veselý svůj úvod k přehledu výdobytků techniky dvacátého století. Na počátku těchto nadějných vyhlídek do šťastné budoucnosti lidstva stojí monumentální ilustrovaný atlas dopravních prostředků, kniha Technika překonává prostor a čas.

 

Populárně – naučná publikace Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas s podtitulem Kniha o vývoji a druzích dopravních prostředků vyšla v Československu poprvé v roce 1955 v pražském nakladatelství Mladá Fronta. V úvodu autor pozval své mladé čtenáře na imaginární výlet do minulosti, po stopách vývoje široké škály dopravních prostředků: "Železnice, motocykly, letadla, auta, tramvaje, parníky, traktory, lanové dráhy, jeřáby, dopravní pásy a nespočet jiných dopravních prostředků se staly tak neodlučnou součástí našeho každodenního života, že nás ani nenapadne, že by tomu mohlo být jinak. Ale ponechme jen na chvilku své obraznosti, aby před naším duševním zrakem vykouzlila – aspoň v hrubých rysech – obraz života, jaký by nám byl údělem, kdyby naráz zmizely všechny mechanické dopravní prostředky, o nichž se v této knize mluví. Byl by to obraz života, v jakém žili lidé asi před sto třiceti lety i v zemích na tehdejších dobu vyspělých…"1

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Úvodní kapitoly knihy rozčleněné do 12 částí, se zabývají obecnými mechanickými principy a zevrubně popisují fungování různých druhů strojů a technických zařízení, jakými jsou například motory nebo turbíny. Další kapitoly se věnují historickému vývoji rozličných druhů dopravních prostředků. Velké množství technických obrazů, detailních řezů a popisných plánů odpovídá tehdejšímu technologickému pohledu na fungování civilizace, a vyjadřuje optimistickou víru, že podmínkou lepší budoucnosti lidstva je nejen rozvoj techniky, ale i její všeobecná a zevrubná znalost.

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Protože Benešova "Technika..." vyšla dva roky před vypuknutím vesmírné horečky, kterou rozpoutalo v roce 1957 vypuštění sovětské družice Sputnik, je v knize věnována raketám a vesmírným plavidlům pouze jedna poměrně krátká kapitola s názvem Dopravní prostředky prostorové, jejíž název odkazuje k meziplanetárním letům. Vzhledem ke skutečnosti, že raketová technika byla v 50. letech stále v podstatě na začátku pečlivě utajovaného vývoje, obsahuje tento oddíl spíše množství spekulací a předpokladů, než přímou reflexi aktuálního stavu. Závěr kapitoly předestírá časový plán dobývání vesmíru, jehož autorem je předseda sovětského vědecko – technického výboru pro kosmické lety V. V. Dobronravov. Podle jeho odhadu lidstvo stane poprvé na povrchu Měsíce ve třetí etapě rozvoje kosmického programu, pravděpodobně někdy kolem roku 2000.

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Vypuštění první umělé družice Země rozpoutalo v obou táborech polarizovaného světa novou vlnu závodů ve zbrojení. Schopnost vyslat družici na oběžnou dráhu nepředstavovala jen demonstraci technologické vyspělosti daného státu, ale také důkaz vojenské superiority. Sonda Luna 2 odstartovala z Bajkonuru 12. září 1959, a následující den se stala prvním, člověkem vytvořeným tělesem, který se dotknul povrchu Měsíce. Přestože měli v "dobývání vesmíru" zpočátku navrch Sověti, byl to nakonec druhý tábor, který slavil vítězství. Americký prezident John Fitzgerald Kennedy vyhlásil 25. května 1961 záměr Američanů vyslat pilotovaný let na Měsíc do konce dekády, a 21. července 1969, o pouhých 8 let později, stanul na měsíčním povrchu první člověk, americký astronaut Neil Armstrong. Předpověď V. V. Dobronravova tak byla předstižena o více než tři desetiletí…

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Vizuální část knihy Technika překonává prostor a čas zpracoval Teodor Rotrekl. Ten ji také, kromě uspořádání staršího obrazového materiálu, doplnil řadou vlastních ilustrací. Publikace obsahuje velké množství dobových kreseb, plánů a technických nákresů. Všechny obrazové zdroje musel Rotrekl přenést do jednotného výtvarného jazyka. Přes různorodý původ vizuálních materiálů působí kniha kompaktním dojmem. Pravděpodobně se jedná o první knihu, ve které se objevují Rotreklovy ilustrace s vědecko – fantastickou tématikou.2
Malíř, grafik a kreslíř Teodor Rotrekl je dnes spojován především s ilustrováním právě tohoto žánru. Narodil se v Brně roku 1923 v německo - české rodině jako Teodor Rothröckel. Své původní jméno si nechal v roce 1950 počeštit na Teodor Rotrekl. Po absolvování brněnské ŠUŘ pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u profesorů Antonína Nováka a Josefa Strnadela. V letech 1954–1964 pracoval jako redaktor v pražském Nakladatelství Mladá fronta, kde ilustroval velké množství dobrodružných, vědecko – fantastických a naučných publikací určených především mládeži. Působil také jako kmenový ilustrátor dětských časopisů ABC mladých techniků a přírodovědců, Pionýr, Věda a technika mládeži. V 60. letech se podílel na výtvarném doprovodu naučných titulů z edice Knížky pro chytré děti, vydávaných Státním nakladatelstvím dětské knihy (25 divů v našem domě, 1961; Co je uvnitř?, 1968).

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Na přelomu 50. a 60. let dvacátého století založil Rotrekl společně s Dobroslavem Follem, Františkem Skálou a Zdeňkem Mlčochem uměleckou skupinu Radar. Oblíbenými náměty všech členů skupiny byla už od studií na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové moderní technika. Na první společné výstavě budoucích členů Radaru se v únoru 1959 objevila plátna s názvy "Zahřívání strojů", "Montáž letounu" nebo "Radary nad městem".
Pro Rotreklovu ilustrační i volnou tvorbu padesátých let je typický zájem o stroje a nejrůznější mechanismy, a fotografií poučené naturalistické pojetí obrazu. Na poli dětské ilustrace ho můžeme společně s ilustrátorem Františkem Škodou považovat za pokračovatele díla Zdeňka Buriana. Kombinováním malby a kresby s fotografickou dokumentací a vytvářením kvazifotografických efektů se Rotreklovi dařilo vytvářet sugestivní atmosféru technologického světa. Snaha o precizní znázornění předkládané látky ho vedla k zájmu o fyziku, chemii, biologii a další exaktní vědy. Zastával názor, že ilustrátor vědecko – fantastické a naučné literatury, musí mít nejen technické znalosti komplikovaných mechanických strojů, ale musí také chápat fungování složitých fyzikálních jevů.3

 

K výdobytkům sovětské techniky patřil motocykl s plováky, určený k jízdě po vodní hladině, nebo organická srostlice automobilu a letadla. Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Přestože kniha Technika překonává prostor a čas vyšla těsně po skončení prvního vážného konfliktu studené války na korejském poloostrově, jsou v jejích obrazových přílohách zastoupeny ukázky techniky z obou stran železné opony. V knize se dokonce objevují i stroje, které byly navrženy a vyvíjeny nacistickým Německem. Kromě tryskových letounů se zde objevují ukázky raketové techniky. U obrázku s raketou V2 si můžeme přečíst, že "pokusy s raketovými střelami se konají i v míru. Německá zbraň V2 je v rukou amerických imperialistů, kteří se jí snaží zdokonalit pro své válečné cíle". Ve skutečnosti těžili z výsledků nacistického válečného úsilí obě klíčové velmoci poválečné éry. Zkušenosti, poznatky a dokonce někdy i celé vědecké týmy pocházející z Třetí říše, stály na začátku vesmírných pokusů jak v Sovětském Svazu, tak i v USA. Ačkoliv se hlavní část raketových odborníků v čele s Wernerem von Braunem vzdala západním spojencům, byli to hlavně Sověti, kteří v počátcích svého vesmírného výzkumu vycházeli přímo z nalezených pozůstatků německého raketového programu.

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

Jak už bylo řečeno, v knize Pavla Beneše, která vyšla těsně před úsvitem éry nadšených oslav sovětské raketové techniky, převažují praktické prostředky osobní dopravy. Zatímco autoři populárně vědeckých knih prokládali své texty vizemi cestování mezihvězdným prostorem, národní podnik Československé závody motocyklové způsobil menší revoluci (nejen ve způsobu dopravy do zaměstnání, ale také v užívání volného času, v módě i ve společenských konvencích), když uvedl na trh první tuzemský sériově vyráběný skútr.

 

 

Ilustrace Teodora Rotrekla ke knize Pavla Beneše Technika překonává prostor a čas (1955).

 

1 Beneš, Pavel. Technika překonává prostor a čas. Praha: Mladá fronta, 1955, s. 549

2 Adamovič, Ivan, Pospiszyl, Tomáš. Planeta Eden: svět zítřka v socialistickém Československu 1948-1978 : sborník a katalog výstavy, Dům umění města Brno. Řevnice: Arbor vitae, 2010, s. 246

3 Holešovský, František. Čeští ilustrátoři v současné knize pro děti a mládež. Praha: Albatros, 1989, s. 455