Sušené mléko a studený odchov

Český pediatr Josef Švejcar (1897—1997) se zabýval mnoha oblastmi péče o kojence a především problematikou kojenecké výživy. Jeho profesní dráha přitom prošla pozoruhodnými proměnami. Na počátku 50. let vypracoval pro československou vládu Systém umělé výživy dětí, (kterému se říkalo "studený odchov"), založený na přesném dávkování sušeného mléka a podmáslí. O půl století později, v roce 1988, publikoval monografií Kojení — dar nejcennější a propagoval intenzivní kontakt matky s novorozencem.

Profesor Švejcar později vysvětloval své postoje tím, že šlo o "vývoj diktovaný momentálními potřebami a modifikovaný přibývajícími poznatky" (Medical Tribune 16/2007). K experimentům s umělou výživou jej vedla vysoká úmrtnost dětí nově vzniklého Československa (v roce 1920 přesahovala mortalita novorozenců 17 %). Novorozence, krmené čerstvým kravským mlékem, tehdy decimoval vražedný průjem. Švejcarovy výzkumy koncentrace aminokyselin, které vznikají v těle novorozenců při trávení mléka, prokázaly, že protein sušeného mléka je výrazně stravitelnější než bílkoviny čerstvého kravského mléka. Tyto poznatky vedly po Druhé světové válce k rozhodnutí zvýšit produkci sušeného mléka a vybudovat systém umělé výživy dětí v celonárodním měřítku.

 

Milk from Czechoslovakia. Propagační brožura výrobků Průmyslu mléčné výživy Nový Bydžov. Koospol, Praha 1959. Brožura obsahuje samostatnou přílohu s textem Josefa Švejcara The Principles of the Arteficial feeding system of infants in Czechoslovakia.

 

Na počátku padesátých let se k požadavkům eliminace mortality kojenců přidal vliv stranického a státního aparátu, který podporoval mladé matky v účasti na budování nové společnosti. Sušené mléko — náhrada nevyhovujícího kravského mléka, se stalo oblíbenou náhražkou mléka mateřského a "jednoduchá a rychlá" příprava krmné směsi nahradila zdlouhavé kojení.

 

Konzervy LAKTON a EVIKO se sušeným podmáslím a mlékem. Z publikace Milk from Czechoslovakia, 1959.

 

Jídelníček novorozence padesátých let sestával v prvních dvou týdnech života z pěti až desíti dávek kojeneckého a dietního mléka v prášku EVIKO (s obsahem 14 % tuku v sušině) nebo stejného množství sušeného podmáslí LAKTON. Koncem druhého měsíce vstoupil do života krmence SUNAR nebo RELAKTON, kojenecké okyselené sušené mléko s přídavkem uhlovodanů a vyšším (sedmnáctiprocentním) obsahem tuku v sušině.

 

Podle pokynů profesora Švejcara stačilo k náležité výživě dítěte pět až šest krmných dávek denně. Od čtvrtého měsíce se k oslazenému SUNARU přidala rozmiksovaná zelenina s krupicí a rýží. Stránka z publikace Milk from Czechoslovakia, 1959.

 

Konzervy RELAKTON a SUNARON se sušeným mlékem a instantní mléčnou kaší. Z publikace Milk from Czechoslovakia, 1959.

 

Na sklonku života profesor Švejcar tvrdil, že kojení propagoval vždycky. Po Druhé světové válce však "byla spousta žen podvyživených, přesto chtěla i děti, i pracovat. Mateřská dovolená byla jen tři měsíce. Takové matky pak děti brzy odstavovaly nebo neměly mléko vůbec a nahrazovaly je kravským. Výsledkem byly průjmy, infekce, tuberkulóza… Bylo třeba zavést vyhovující a bezpečnou umělou výživu." Hledání bezpečné umělé výživy vyústilo v celostátní systém, založený na Švejcarových výzkumech stravitelnosti proteinů sušeného mléka a jeho přesného dávkování.

Systém se osvědčil tak, že jej "začaly používat i matky, které kojit mohly." (J. Švejcar, Medical Tribune 16/2007)

 

Další produkty Průmyslu mléčné výživy padesátých let: MALCAO — vhodný doplněk výživy dětí, těžce pracujících, rekonvalescentů a sportovců. SUŠENÁ BÍLÁ KÁVA z kávovin s cukrem. Z publikace Milk from Czechoslovakia, 1959.

 

Sušené mléko možná původně představovalo vhodný substituent kravského mléka a — v období poválečného zásobování a nekvalitní zdravotní péče — i dočasnou náhražku mléka mateřského. V celonárodním systému umělé výživy se však sušené mléko stalo základní potravinou.

Sušené mléko, napsal Josef Švejcar v charakteristice Československého systému umělé výživy novorozenců, "není používáno jako náhražka čerstvého mléka, ale jako základní potravina z důvodů jeho bakteriální čistoty a příhodné stravitelnosti. Ačkoliv není tak sterilní jako kondenzované mléko, bylo sušení vybráno z hlediska hospodárnějšího použití. Musí být vyráběno z vysoce kvalitního čerstvého mléka, jehož jakost je zajištěna normami pro zemědělce a přísnou kontrolou jejich dodávek. Samotný výrobní proces v továrnách s moderním vybavením je spolehlivý a probíhá v dokonalé čistotě. [...] Matky jsou instruovány, aby připravovaly mléko bezprostředně před krmením. Příprava je značně ulehčena odměrkou, s níž je možné výživu připravit rychle a jednoduše. Jsou–li všechna opatření respektována, lze výslednou směs považovat za prakticky sterilní." (J. Švejcar: The Principles of the Arteficial feeding system of infants in Czechoslovakia, 1959)

 

Obliba sušeného mléka přispěla k produkci dalších podobných potravin: sušených VAJEC, žloutkového krému PERFEKTA na přípravu mléčné zmrzliny nebo smetanového vanilkového KRÉMU v prášku. Z publikace Milk from Czechoslovakia, 1959.

 

V roce 1945 poprvé vyšla poprvé Švejcarova nejznámější publikace, příručka Péče o dítě. Kniha se dočkala mnoha dalších, vždy aktualizovaných vydání. Během let se změnil i Švejcarův názor na vztah matky a novorozence: studený odchov padesátých let, který adoptoval socialistický stát jako moderní metodu péče o své nejmenší občany, postupně proteplovala mateřská láska stvrzená kojením. Pro Josefa Švejcara to byl nicméně právě vývoj imunologie, který proslulého lékaře, vědce a organizátora utvrdil v přesvědčení, že "mateřské mléko je naprosto nenahraditelné, poněvadž obsahuje matčiny specifické protilátky. Dítě kojené matkou — třeba jen jednou denně — je chráněno proti každé infekci." (J. Švejcar, Medical Tribune 16/2007)

 

pavel ryška

 

Klíčová slova:

mateřské mléko / kravské mléko / sušené mléko / Systém umělé výživy dětí v Československu / Josef Švejcar / studený odchov / kojení