Články

jmenný rejstřík

Bidstrup, Herluf

(1912―1988) Dánský umělec, kreslíř a karikaturista, narozený v předvečer Světové války v Berlíně. Během studií malířství na Akademii výtvarných umění v Kodani začal v dánském listu Berlingske Tidende uveřejňovat humoristické kresby. V roce 1936 se stal zaměstnancem sociálně demokratických novin, které opustil na konci Druhé světové války, kdy se jeho politická orientace posunula radikálně vlevo. Jako člen Komunistické strany Dánska byl od roku 1945 kreslířem komunistického listu Land og Folk. V padesátých letech cestoval po zemích Sovětského bloku, navštívil Čínu a několikrát pobýval v Československu, kde byly jeho karikatury a kreslené příběhy velmi oblíbené.

Herluf Bidstrup skicuje Čechoslováky >

 

Bureš, Karel

(1909―2000) doktor přírodních věd, krajský přeborník v plavání, sportovní novinář a redaktor. V letech 1938―1941 a 1946―1948 spolupracoval s Jaroslavem Foglarem; nejprve v Mladého hlasateli, po Druhé světové válce v časopisu Vpřed. Po únorovém převratu vstoupil do komunistické strany; pracoval v redakcích časopisů Zdroj, Junáci vpřed, Mladý technik a Stadion. V padesátých letech se jako provokatér ve službách Státní bezpečnosti podílel na perzekuci skautských funkcionářů.

VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři >

 

Čtvrtek, Václav

(1901―1971) spisovatel; v padesátých letech spolupracoval s dětskými časopisy Brouček, Sedmihlásek, Vlaštovička, později Mateřídouška, Ohníček, Pionýr nebo Pionýrské noviny. V Československém rozhlase pracoval jako dramaturg a vedoucí vysílání pro děti a mládež. Po roce 1960 se věnoval výhradně literární činnosti; psal především pohádkové příběhy a knihy pro děti.

Země - vesmír - Bububulám >

 

Fischer, Jan

(1907―1960) vystudovaný právník, činný jako ilustrátor a reklamní grafik. Pro Jaroslava Foglara nakreslil od roku 1938 přes dvě stovky příběhů Rychlých šípů. Po roce 1951 pracoval jako dělník v sodovkárně, propagační pracovník národního podniku Meopta Košíře nebo v kolektivu Výtvarnictví - propagace. Po zbytek padesátých let ilustroval sportovní tituly (Setkání pod jižním křížem Karla Bureše; Když chytal Plánička Karla Štorkána; Hokej, můj osud Josefa Laufera).

VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři >

 

Foglar, Jaroslav

(1907―1999) prozaik, publicista, redaktor časopisů pro mládež a významná osobnost českého skautingu. Po Druhé světové válce působil v časopisu Junák, od roku 1946 redigoval s Karlem Burešem týdeník Vpřed. V druhé polovině roku 1948 byl z redakce časopisu vyhozen. Protože Skautské hnutí bylo zakázáno, vedl mládežnické oddíly pod záštitou Městské stanice mladých turistů. V polovině padesátých let podepsal spolupráci se Státní bezpečností; nikdy se neprokázalo, že by tím někomu uškodil.

VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři >

 

Foll, Dobroslav

(1922―1981) malíř, grafik, ilustrátor a karikaturista. V roce 1949 absolvoval VŠUP v Praze; o deset let později s bývalými spolužáky (Z. Mlčochem, T. Rotreklem a F. Skálou) vytvořil jádro umělecké skupiny Radar. V padesátých letech se spolu s Ondřejem Sekorou podílel na výtvarném profilu Státního nakladatelství dětské knihy. Od roku 1955 jako samostatný výtvarník ilustroval beletrii, naučné knížky pro děti. Od konce padesátých let byl členem umělecké komise ÚPF a vytvořil velké množství filmových plakátů.

Letiště Praha - Měsíc >
Země - vesmír - Bububulám >
Rukulíbám Dobrý den >

 

Gaudl, Zdeněk
Vaříme chutně i z mála >

 

Haas, Leo

(1901—1983), grafik a malíř; studoval akademii v Karlsruhe a užité umění v Berlíně. Před Druhou světovou válkou byl souputníkem německých expresionistů. Válečná léta strávil v nejrůznějších nacistických lágrech ― v Terezíně pracoval pro židovskou samosprávu, v Osvětimi skicoval pro dr. Mengeleho; v Sachsenhausenu se stal členem týmu padělatelů bankovek. Věznění přežil, a do Prahy se vrátil jako přesvědčený komunista. V českých novinách a časopisech publikoval politické karikatury i poté, co v roce 1955 odešel do Východního Berlína.

Nekřečkujte v spíži mouku! >

 

Hegr, Jindřich

(nar. 1933) restaurátor, malíř, grafik, ilustrátor. Studoval VŠUP; v letech 1950–1955 pak Akademii výtvarných umění v ateliér profesora Vlastimila Rady.

Země - vesmír - Bububulám >

 

Heilbrunn, Leo

(1891―1944) úspěšný reklamní grafik a ilustrátor. Pracoval pro brněnskou továrnu ALPA. V roce 1930 vytvořil pro tuto firmu modré logo s velkým bílým písmenem "A" a žlutou hvězdou. V roce 1942 byl internován v Terezíně, zahynul o dva roky později v Osvětimi.

Haló, tady kosmetika!>

 

Henrych, Josef

(?) propagační pracovník, aranžér; autor knih Abeceda průbojného aranžování, Moderní aranžování, Organisace práce a myšlenek pro účelné využití výkladních skříní, v nichž během 40. let stanovil zásady pro úpravu moderní výlohy.

Bagr nabírá knihy. Dobře provedeno. >

 

Jírů, Václav

(1910―1980) fotograf, novinář, reportér, redaktor a spisovatel; autor populárně naučných publikací o technice a estetice fotografie. V roce 1957 založil a vedl magazín Fotografie. Jeho klíčovým projektem byla výtvarná fotografie, která měla "zachycovat vteřiny života a komponovat z nich písně o člověku, o jeho práci a pokroku" (Jírů, 1949).

Výstižné okamžiky práce >

 

Korejs, Milan
Rukulíbám Dobrý den >

 

Kořínek, Václav
Mraveniště si rozvracet nedáme! >

 

Krátký, Radovan

(1921―1973) překladatel, dramatik a satirik, autor naučných knih pro děti. V letech 1951―1957 byl redaktorem Dikobrazu. Přispíval rovněž do dalších periodik (Mladá fronta, Lidová kultura, Práce, Roháč, Kultura, Literární noviny). V polovině padesátých let vydal příručku Pojďte s námi dělat satiru. Satira v závodním časopise a v názorné agitaci (1954). Ve službách stranické ideologie tepal pozůstatky maloměšťáctví (včetně tzv. pověr a náboženských přežitků) a vůbec vše, co brzdilo budování nové společnosti. Vedle Abecedy hlouposti menší i větší (1955) nebo prózy Jedenadvacet senzací (1956) je ukázkou nesnášenlivé a bojovné satiry padesátých let především jeho "studie na živočichozpytném podkladě" Pásek z roku 1954.

Strašidla z Trafouše >

 

Kubašta, Vojtěch

(1914―1992) architekt, malíř, grafik a ilustrátor; autor litografických cyklů se staropražskými motivy a velmi oblíbených prostorových knížek. Především pro nakladatelství Artia jich vytvořil více než pět desítek. Počátkem padesátých let se jako ilustrátor dětských knih výrazněji neuplatňoval. Působil jako aranžér a výtvarník didaktických výstavek Studijního a zkušebního ústavu Československého svazu žen nebo jako kreslíř svazového magazínu Naše domácnost. "Za vynikající práci v oblasti knižní grafiky" se dočkal vyznamenání; za spolupráci s časopisy pro mládež neméně hodnotného čestného odznaku SSM.

Vaříme chutně i z mála >
Ke všemu se nehodí knedlík >

 

Kybal, Antonín

(1901―1971) malíř, textilní výtvarník a pedagog. Výstava jeho koberců v roce 1949 se stala "přímo manifestací nových forem sepětí výtvarníka s průmyslem" (Spurný, 1973). Počátkem padesátých let vystřídal geometrické členění ploch zobrazujícími – figurálními nebo krajinnými – motivy, a realizoval velké vládní zakázky: reprezentační gobelíny pro Československé velvyslanectví v Moskvě, pro Muzeum Klementa Gottwalda a kulturní centra v Berlíně nebo ve Varšavě. S kolektivem svých žáků na VŠUP vytvořil pro Světovou výstavu v Bruselu (1958) monumentální tapisérii Československé hrady a zámky, městské a přírodní rezervace.

Užívejme umění! >

 

Lada, Josef

(1887―1957) karikaturista, ilustrátor, spisovatel, autor výprav, scén a kostýmů k filmu, divadelním hrám i operám. V roce 1947 obdržel titul národní umělec. V padesátých letech ozvláštnil své idylické vesničky některými pokrokovými detaily.

Tanky míru >

 

Lavante, Arnošt

(1924) odborník na měřící a řídící techniku, vývojář prvních čsl. televizních přijímačů a publicista. Dětství, část mládí a léta Druhé světové války strávil v zahraničí; do Československa se vrátil v roce 1950. Jako zaměstnanec strašnické Tesly se v roce 1952 stal členem skupiny pověřené vývojem a výrobou prvního televizního přijímače. Za úspěšné zvládnutí úkolu byl vyznamenán řádem „Za zásluhy o výstavbu“. Po sovětské invazi roku 1968 odešel do západního Německa; pracoval v Mnichově u firmy Siemens. V 70. letech vyvíjel polovodičové paměti pro průmyslové počítače.

Monoskop, nedostižný ideál >

 

Lenin, V. I.

(1870―1924) vystudovaný právník, vůdce bolševické strany, profesionální revolucionář a sovětský politik. Svým následovníkům zanechal rozsáhlé teoretické dědictví i řadu praktických příkladů, jak provádět revoluční teror.

Revoluce v Zapadlém údolí >

 

Lhoták, Kamil

(1912―1990) vystudovaný právník; malíř, grafik a ilustrátor; jeden ze zakládajících členů Skupiny 42. V polovině padesátých let rozvinul nostalgické obrazy strojů, které dosloužily, a zátiší městských periferií. Ilustroval naučné knihy pro děti (Sto tisíc proč Michaila Iljina), vědeckofantastické romány (Součkovu trilogii Cesta slepých ptáků) i dobrodružné příběhy (A. Ransome, M. Twain); jako "první prolomil iluzivně reportážní hranice ilustrace dobrodružné povídky" (Holešovský, 1989)

VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři >

 

Malák, Jaroslav

(1928―2012) Karikaturista, ilustrátor a výtvarník animovaných filmů. Od roku 1942 navštěvoval Rotterovu grafickou školu, kde k jeho profesorům patřil Vojtěch Kubašta. Na sklonku války byl totálně nasazen jako pomocný dělník. Po návratu do Prahy začal studovat na Státní grafické škole u Petra Dillingera a Richarda Landera. Ze čtvrtého ročníku přestoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde krátce navštěvoval právě vznikající ateliér kresleného filmu. V roce 1949, krátce po nedobrovolném odchodu z VŠUP, začal spolupracovat s humoristickým časopisem Dikobraz. Od roku 1952 kreslil ve svobodném povolání do mnoha periodik pro děti i dospělé. Malákova věcná a jasná kresba se uplatnila i v animovaném filmu. Pro snímek Eduarda Hofmana Tucet mých tatínků (1959) vytvořil postavu tatínka–holiče; s Jiřím Brdečkou pak spolupracoval na filmech Zmrzlý dřevař (1962), Špatně namalovaná slepice (1963) nebo Dezertér (1965). K zemědělské satiře Silný Bivoj navrhl v roce 1963 loutky. Na počátku 60. let byl jedním ze zakladatelů výtvarné skupiny Polylegran.

Humor na ostnech >
Strašidla z Trafouše >

 

Miler, Zdeněk

(1921―2011) režisér a výtvarník animovaných filmů; autor populárního loga studia Bratři v triku a legendární série o Krtečkovi. V padesátých letech, ještě před vznikem Krtkova prvního příběhu (Jak krtek ke kalhotkám přišel, 1957), režíroval radostnou ódu na nezištnou práci při společném díle ― didaktický řez vznikem makového koláče.

Televizní komiks vs. kreslené leporelo >

 

Noll, Miloš

(1926―1998) malíř, grafik, ilustrátor, scénograf, filmový scénárista; v sedmdesátých letech autor animovaných filmů pro děti. V roce 1950 absolvoval VŠUP v ateliéru monumentální malby. Od roku 1953 pracoval patnáct let jako výtvarný redaktor časopisu Mezinárodního svazu studentstva World Student News. V padesátých letech ilustroval knížky Václava Čtvrtka (My tři a pes z Pětipes, 1958), J. R. Picka (Parodivan, 1957; Jak cestoval Vítek Svítek, 1960) nebo Milana Korejse (Čtení o čtení, 1960).

Země - vesmír - Bububulám >

 

North, Thomas Edward

(?) anglický grafik a ilustrátor. V padesátých a šedesátých letech byl činný jako reklamní grafik; ilustroval naučné knížky pro děti (Modern Transport, Collins' Wonder Colour Books).

Země - vesmír - Bububulám >

 

Pick, Jiří Robert

(1925―1983) spisovatel, dramatik a textař; V padesátých letech se s Jiřím Suchým a Ivanem Vyskočilem podílel na provozu populárních literárních a hudebních text―appealech v Redutě; v roce 1959 založil kabaret Paravan, jehož byl řadu let klíčovým autorem a uměleckým vedoucím.

Země - vesmír - Bububulám

 

Pokorný, Karel

(1891―1962) sochař, žák Josefa Václava Myslbeka. V padesátých letech se stal výrazným představitelem českého socialistického realizmu. Jako vysokoškolský pedagog působil na ČVUT. V letech 1948―1950 zastával funkci rektora pražské AVU.

Vítězství socialismu >

 

Rotrekl, Teodor

(1923―2004) výtvarník a ilustrátor, narozený jako Teodor Rothröckel (v roce 1950 si nechal jméno počeštit). Studia VŠUP dokončil v roce 1949. O rok později začal pracovat pro SNDK (Státní nakladatelství dětské knihy). V roce 1954 nastoupil do Mladé fronty a ilustroval řadu dobrodružných a vědeckofantastických románů, populárně-vědeckých a naučných knih pro mládež. Na sklonku padesátých let založil společně s Dobroslavem Follem, Františkem Skálou a Zdeňkem Mlčochem uměleckou skupinu Radar.

Země - vesmír - Bububulám >
Tanky míru >

 

Růžička, Jiří

spisovatel; autor naučných knih pro děti: Člověk staví zázraky (1956); NEJ NEJ NEJ (1959).

Země - vesmír - Bububulám >

 

Sekora, Ondřej

(1899―1967) spisovatel, žurnalista, grafik, ilustrátor, karikaturista, zakladatel českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí a entomolog. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Po Druhé světové válce byl redaktorem deníku Práce a časopisu Dikobraz; do konce 40. let pracoval v redakci nakladatelství Josefa Hokra. V roce 1949 stál u zrodu SNDK (Státního nakladatelství dětské knihy). V polovině padesátých let se podílel na prvních pokusech o televizní vysílání pro děti; od roku 1952 psal a kreslil ve svobodném povolání pro Lidové noviny a časopisy Mateřídouška, Ohníček nebo Pionýr.

Ferda Mravenec pracuje pro pětiletku >
Revoluce v Zapadlém údolí >
Bramborouci v Čechách >
Brigáda v mateřské škole >
Tanky míru >

 

Sokolová, F.

(?) v padesátých letech zaměstnankyně národního podniku Elektropraga Hlinsko; na montážní lince kompletovala elektrické spotřebiče; mimo jiné též "služebná božstva", vysavače JUPITER 402.

Služebníci k nezaplacení >

 

Miroslav Šašek

(1916―1980) Na Českém vysokém učení technickém v Praze vystudoval školu architektury a prošel malířským školením u profesora Oldřicha Blažíčka. Ve 30. letech procestoval západní Evropu, a dostal se i do severní Afriky. Ve druhé polovině 40. let ilustroval Chevalierovy Zvonokosy (1948), verše, pohádky a příběhy pro děti: Krysař (1945), Červená Karkulka (1949), Sedm mamlasů (1948), Frydolín a Hastrman (1947). Ve vlastním vyprávění Benjamin a tisíc mořských ďasů kapitána Barnabáše (1947) propojil kresbu s kaligrafickým textem. Karikaturami a kreslenými vtipy přispíval do Svobodného slova a do Kvítka, nedělní přílohy Českého slova. Po Druhé světové válce žil krátce v Jablonci, kde společně se svou první ženou navrhoval loutky. Od roku 1947 studoval École nationale supérieure des Beaux-Arts. Po únorových událostech roku 1948 zůstal v Paříži, a do konce života se do Československa nevrátil. V padesátých letech pracoval v mnichovské redakci Svobodné Evropy. Četl politické komentáře, recitoval poezii, hrál a zpíval v rozhlasových hrách i v kabaretech. Kontakty se Svobodnou Evropou nepřerušil ani poté, co redakci RFE v roce 1957 opustil, aby mohl odcestovat do Paříže, a začít pracovat na nové knížce pro děti. Album This is Paris (1959) se téměř ihned stalo bestsellerem. Na podobných průvodcích světovými velkoměsty pak Miroslav Šašek pracoval až do poloviny 70. let. Z koláží kreseb a snímků antických soch sestavil knihu Stone is Not Cold (1961). Pro majitele značky Matchbox napsal a nakreslil vyprávění o historii výroby modelů Mike and the Modelmakers (1970). Poslední svazek z řady This is…, věnovaný historické Británii, vyšel v roce 1974. M. Šašek zemřel ve věku 63 let ve Wettingenu poblíž Curychu. Jeho pozůstalost ‒ vedle originálních kreseb k "průvodcům" a mnoha dalším knihám ‒ představuje stovky volných kreseb a desítky obrazů, roztroušených po celém světě. Od roku 2011 pečuje o jeho odkaz Nadace Miroslava Šaška.

M. SASEK se vrací domů >

 

Škoda, František

Už jako student pražské VŠUP začal v roce 1945 spolupracovat s nakladatelstvím Mladá fronta. Ilustroval naučné knihy a technické časopisy pro mládež. Didaktická ilustrace dominovala i jeho práci pro Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK). Později si Škoda vytvořil výrazný znakový stereotyp pro stafáž technických ilustrací, které se snažil oživit situačním humorem.

Názorná objasnění základních principů >

 

Šperk, Jiří

sběratel a publicista; autor mnoha odborných článků o zápalkových nálepkách a filumenistických katalogů.

Od propagandy k reklamě >

 

Štembera, Otakar

(1914―1999) malíř, ilustrátor a karikaturista. Od prvního čísla přispíval do Dikobrazu; od roku 1951 (až do počátku 80. let) byl redakčním kreslířem deníku Práce. V padesátých letech se specializoval na tendenční satiru, politickou a protiválečnou karikaturu. Od roku 1957 pracoval v nejrůznějších orgánech Svazu československo–sovětského přátelství.

Mraveniště si rozvracet nedáme! >
Modernista konstruktivní satiry >
Hladová koruna >
Ten nečte zemědělskou literaturu!>

 

Štěpán, Bohumil

(1913― 1985) grafik, ilustrátor, malíř; mistr výtvarné zkratky, grafické metafory a koláže, v níž usiloval o proměnu šicího stroje v deštník a naopak (Macourek, 1963) – bez asistence operačního stolu. Vystudoval Ukrajinskou akademii výtvarných umění a Rotterovu grafickou školu. V padesátých letech pravidelně přispíval do Dikobrazu; později kreslil pro Mladý svět nebo Plamen. Na přelomu padesátých a šedesátých let se účastnil výstav skupiny Polylegran. Od konce 60. let žil v západním Německu.

Modernista konstruktivní satiry >
Autogram na rubu Měsíce >

 

Štuka, Ivo

(1930―2007) spisovatel, básník, novinář; V padesátých letech redaktor Lidových novin, časopisů Československý voják a Plamen. Na přelomu 50. a 60. let se intenzivně zabýval letectvím a kosmonautikou; jedním z výsledků je didaktická sci-fi Šest dnů na Luně 1 (1963), kterou ilustroval Teodor Rotrekl.

Země - vesmír - Bububulám >

 

Weinzettl, Vilibald

(1916―1991) architekt, reklamní grafik, ilustrátor a tvůrce animovaných filmů. V padesátých a šedesátých letech patřil k předním autorům zápalkových nálepek, které sám od dětství sbíral. V Českých Budějovicích vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební a po maturitě v roce 1936 nastoupil místo stavebního asistenta v Praze. Od roku 1949 byl vedoucím reklamního ateliéru národního podniku Propag, kde navrhl své první nálepky signované značkou VW. Později, jako grafik ve svobodném povolání, navrhoval nálepky pro n. P. Orbis (po reorganizaci v roce 1978 nakladatelství a vydavatelství Panorama).

Zrcátka života a světa >
Od propagandy k reklamě >

 

Wimmer, Miloslav

(1922―2010) válečný veterán, vynálezce a zlepšovatel; v padesátých letech působil ve středisku pro posuzování a realizaci vynálezů a zlepšovacích návrhů. Je autorem koncepce použité při stavbě prvního panelového domu v Československu, dokončeného v roce 1955. Od poloviny osmdesátých let byl Ďáblickým kronikářem; ve "svém" paneláku žil až do smrti.

Meruňkový dortík s betonovou náplní >