Připravujeme Polylegran

Pracujeme na monografii skupiny kreslířů a karikaturistů, která se počátkem 60. let zformovala z okruhu spolupracovníků časopisu Mladý svět. Původní členskou základu Polylegranu vytvořili Adolf Born, Miroslav Liďák (Haďák), Vladimír Hlavín, Oldřich Jelínek, František Skála starší, Jiří Kalousek, Jaroslav Malák, Bedřich Kopecný a Jiří Winter (Neprakta), Ctirad Smolka, Bohumil Štěpán, Jaroslav Weigel a Josef Žemlička. Během následujících deseti let se společných výstav účastnili také Jan Brychta, Vladimír Jiránek, Jiří Jirásek, Karel Nepraš, Jaroslav Pop, Milan Kopřiva, Vilém Reichmann, Vladimír Renčín a další. Autoři Polylegranu odmítli zavedená schémata popisné názornosti v československé politické a výrobní satiře. Začali zkoumat možnosti sémantického kódování samotné kresby a zasloužili se o nové uplatnění koláže. Ačkoliv se proklamovaným ideálem Polylegranu stal kreslený humor „beze slov“, který se distancoval od tradičních vtipů a ilustrovaných anekdot, verbální texty nikdy svůj význam neztratily. Duely slov a obrazů ovládly do té doby nevídaně široké pole, od rafinované naivity až k absurditám, korespondujícím s dobovými tendencemi v literatuře, v divadle a ve filmu.

Cílem publikace, určené nejširšímu okruhu zájemců o dějiny umění, je zhodnotit podíl Polylegranu na charakteru československé kultury šedesátých let. Monografická studie sleduje změny v pojetí obrazového humoru chronologicky, v politických souvislostech i v rámci běžné společenské praxe. Karikaturou se zabývá nejen v kontextu české levicové avantgardy, ale také se zřetelem k vlivům moderní americké a západoevropské kresby. Reflektuje dobové diskuze o stylu a moderním umění, všímá si reakcí karikaturistů na expanzi abstraktních tendencí i na šíření populární hudby a módních trendů, pronikajících do československé společnosti od druhé poloviny padesátých let. Mapuje výstavní činnost a další aktivity Polylegranu v Československu i v zahraničí. Zároveň se v tematických fokusech zaměřuje na uplatňování nejrůznějších poloh humoru v novinové, časopisecké a knižní ilustraci, v obrázkových seriálech, v animovaných filmech i v dosud opomíjené hospodářské propagaci, od tištěné inzerce až k reklamním snímkům. V neposlední řadě se monografie zabývá pozvolnou proměnou politické kresby ve sledovaném období, od služebné ilustrace k občansky angažované výtvarné publicistice. Kniha bude vybavena obrazovým materiálem: archivními dokumenty, fotografiemi a především kresbami a kolážemi, reprodukovanými buď z dostupných originálů, nebo z dobového tisku. Výtvarné ukázky z nejrůznějších tiskovin zprostředkují charakter československé polygrafie šedesátých let a zdůrazní také přesvědčení autorů z okruhu Polylegranu, že „kresba je hotová teprve mezi novinovými sloupci“.

Oldřich Jelínek, Dikobraz I, 1959, č. 52