Brigáda v mateřské škole

Brigáda — dobrovolná pracovní činnost, kterou občané socialistického Československa vykonávali v podstatě povinně, obvykle slouží jako vzorový příklad diskrepance mezi oficiální rétorikou a skutečným stavem (tehdejších) věcí. Nedělní brigáda však představovala jednu z mála aktivit, kterou si příslušník vítězné dělnické třídy mohl ve volném čase dopřát, aniž by byl obviněn (nebo se sám obviňoval) z neproduktivní zahálčivosti. Navzdory četným zprávám o nátlaku, který na podporu brigádnického hnutí vyvíjeli členové strany, pracovníci národních výborů nebo učitelé, je třeba připustit, že některé skupiny obyvatelstva pracovaly nad rámec svých povinností skutečně dobrovolně a s radostí.

Číst dál: Brigáda v mateřské škole

Paliči míru a titáni práce

Navzdory tvrzení redakce, že se Dikobraz stane nadstranickou tribunou a bude sloužit zájmům všeho lidu Československé republiky bez ohledu na politické přesvědčení, přešel časopis velmi brzy k otevřené propagaci komunistické politiky jako ideální a jedině možné cesty ke šťastné budoucnosti. V létě 1947 Dikobraz podporoval kampaň proti přijetí Marshallova plánu a po únorových událostech následujícího roku rychle vystupňoval agresivní tažení, namířené proti politikům nekomunistických stran a ostatním „bývalým lidem“. Podobný vývoj proběhl i ve slovenském humoristicko-satirickém čtrnáctideníku Sršeň. Také v něm hrály hlavní roli karikatury západních „válečných štváčů“ a příslušníků deklasovaných tříd, zejména venkovských boháčů a někdejších továrníků.

Číst dál: Paliči míru a titáni práce

Zítra se bude kouřit všude

Zítra se bude kouřit všude

Ačkoliv první dělnický prezident Klement Gottwald vystupoval i na veřejnosti s lulkou, nedostatek kvalitního dýmkového tabáku i ceny dýmek v padesátých letech jednoznačně favorizovaly levné cigarety. Kouřily se všude; v soukromí i na veřejných místech. Kouřili studenti v posluchárnách, straníci na schůzích, lékaři na chodbách nemocnic. Specialitou byly příležitostné emise cigaret k významným výročím nebo k aktuálním kulturním a politickým událostem. V roce 1948 byly vyrobeny cigarety pro XI. sokolský slet; na Slovensku to byly například v roce 1950 cigarety k IX. sjezdu KSS.

Číst dál: Zítra se bude kouřit všude

Televise Mladé vesnice

Ještě předtím, než v roce 1953 začalo v Československu fungovat regulérní televizní vysílání, inspirovalo vševidoucí oko televizní kamery vznik kreslených okének, uveřejňovaných v nedělní příloze Zemědělských novin ― magazínu Mladá vesnice. Obrázky, rámované skříňkou televizního přijímače, přinášely "záběry" z bitvy za mír, která zuřila na českém a slovenském venkově; ukazovaly vzorná JZD i chyby, které spoutávaly mladou svazáckou sílu; především ale denuncovaly vesnické boháče ― vši v kožiše jednotných rolnických družstev; křečky a pijavice socialistické vesnice.

Číst dál: Televise Mladé vesnice

Pohádka o mezích, které překážely v práci

Příběh O traktoru, který se splašil (SNDK, 1951) patří k Sekorovým dílům s mimořádně vysokým ideologickým indexem. Vypráví o Zapadlém údolí, v němž žil bohatý, tlustý a dobře oblečený sedlák Baďura vedle chudých, vyhublých a otrhaných chalupníků, kteří museli na statkáře do úmoru dřít. Tak to šlo odnepaměti ... až do chvíle, kdy se sedlák dozvěděl, že dělníci v městské továrně vyrobili nový stroj, který zastane veškeré polní práce. Tu se prohnaný a lakotný boháč zaradoval, že jej nový vynález zbaví nutnosti najímat nádeníky ‒ a ještě jim za práci platit.

Číst dál: Pohádka o mezích, které překážely v práci

Nekřečkujte v spíži mouku!

V projektech společenských reformátorů i ve skutečně fungujících rovnostářských komunitách patří k nejzavrženíhodnějším přestupkům, jichž se může jednotlivec dopustit, hromadění zásob přesahujících jeho aktuální potřeby. V době, kdy se také československá společnost, procházející po Druhé světové válce očistným procesem, měla transformovat ve stejnorodé a semknuté společenství, se schraňování potravin a průmyslového zboží stalo kriminálním činem. Ačkoliv se potravinami zásobili v podstatě všichni řadoví občané (pokud k tomu měli v době poválečného nedostatku příležitost), pronásledováni byli především "křečci" z řad poražených tříd.

Číst dál: Nekřečkujte v spíži mouku!

Májovky Bohumila Štěpána

Májovky Bohumila Štěpána

Prvomájové oslavy pořádaly v předválečném Československu jak levicové strany, tak i koncern Baťa. Po únorovém převratu se však Svátek práce stal výhradním majetkem vládnoucí strany a příležitostí k masovým manifestacím bojové semknutosti národa kolem svých vůdců. Nezbytnou součástí oslav 1. máje byly inovované alegorické vozy a nejrůznější malované transparenty.

Číst dál: Májovky Bohumila Štěpána