Zítra se bude kouřit všude

Cigaretový dým jako index lepší životní úrovně

Cigarety Partyzánka

Ačkoliv první dělnický prezident Klement Gottwald vystupoval i na veřejnosti s lulkou, nedostatek kvalitního dýmkového tabáku i ceny dýmek v padesátých letech jednoznačně favorizovaly levné cigarety. Kouřily se všude; v soukromí i na veřejných místech. Kouřili studenti v posluchárnách, straníci na schůzích, lékaři na chodbách nemocnic. Specialitou padesátých let, která neznala nebo ignorovala nebezpečí rakoviny plic, byly příležitostné emise cigaret k významným výročím nebo k aktuálním kulturním a politickým událostem. V roce 1948 byly vyrobeny cigarety pro XI. sokolský slet; na Slovensku to byly například v roce 1950 cigarety k IX. sjezdu KSS.

Číst dál: Zítra se bude kouřit všude

Májovky Bohumila Štěpána

Konfrontační transparenty do prvomájových průvodů

Májovky Bohumila Štěpána

Prvomájové oslavy pořádaly v předválečném Československu jak levicové strany, tak i koncern Baťa. Po únorovém převratu se však Svátek práce stal výhradním majetkem vládnoucí strany, a příležitostí k masovým manifestacím bojové semknutosti národa kolem svých vůdců. Nezbytnou součástí oslav 1. máje byly inovované alegorické vozy, a také jejich skromnější verze, malované transparenty. Výrazně stylizované kresby navrhoval pro prvomájové průvody stálý spolupracovník Dikobrazu Bohumil Štěpán. Jeho "májovky" měly být překresleny, nalepeny na karton, připevněny na tyče (občas v podobě dikobrazího ostnu) a neseny v prvomájovém průvodu na výstrahu všem cizáckým paličům míru i domácím škůdcům.

Číst dál: Májovky Bohumila Štěpána

Revoluce v Zapadlém údolí

Pohádka o mezích, které překážely v práci

Příběh O traktoru, který se splašil (SNDK, 1951) patří k Sekorovým dílům s mimořádně vysokým ideologickým indexem. Vypráví o Zapadlém údolí, v němž žil bohatý, tlustý a dobře oblečený sedlák Baďura vedle chudých, vyhublých a otrhaných chalupníčků, kteří museli na statkáře do úmoru dřít. Tak to šlo odnepaměti ... až do chvíle, kdy se sedlák dozvěděl, že dělníci v městské továrně vyrobili nový stroj, který "dělá všechno"; zastane veškeré polní práce. Tu se prohnaný a lakotný boháč zaradoval, že jej nový vynález zbaví nutnosti najímat nádeníky ‒ a ještě jim za práci platit.

Číst dál: Revoluce v Zapadlém údolí

Nekřečkujte v spíži mouku!

"Bývalí lidé" vs. Člověk Nového Věku v karikaturách Leo Haase

V projektech společenských reformátorů i ve skutečně fungujících rovnostářských komunitách patří k nejzavrženíhodnějším přestupkům, jichž se může jednotlivec dopustit, hromadění zásob přesahujících jeho aktuální potřeby. V době, kdy se také československá společnost, procházející po Druhé světové válce očistným procesem, měla transformovat ve stejnorodé a semknuté společenství, (které ze svého středu vyloučí cizácké Němce, proradné sionisty a jiné kosmopolitní "živly"), se schraňování potravin a průmyslového zboží stalo kriminálním činem. Ačkoliv se potravinami zásobili v podstatě všichni řadoví občané (pokud k tomu měli v době poválečného nedostatku příležitost), pronásledováni byli především "křečci" z řad poražených tříd.

Číst dál: Nekřečkujte v spíži mouku!

Vaříme chutně i z mála

Ilustrace Vojtěcha Kubašty v poválečných kuchařkách

Vojtěch Kubašta

Na počátku padesátých let stále existoval za okupace zavedený přídělový systém s lístky na oděvy, obuv a především potraviny. Přesto byl i na vázaném trhu nedostatek cukru, mouky, másla i vajec. Poválečnou nouzi se snažily důvtipně obejít dobové kuchařské recepty. Předmluvy drobných tiskovin, které v samotném názvu odkazovaly k šetrnosti a hospodárnosti, byly věnovány "těm nejskromnějším"‏‒ ženám v domácnosti. Ačkoliv je tehdejší propaganda lákala na pracovní pozice tradičně vyhrazené mužům, kuchařské knížky z počátku padesátých let dokázaly ocenit také hospodyně, "bez jejichž obětavosti a trpělivosti by nemohl hospodářský plán býti splněn." Vynalézavé kuchařky dokázaly zúročit válečné zkušenosti při výrobě pudinků bez mléka nebo přípravě moučníků, do nichž se nedostávalo kvalitní mouky ani cukru.

Číst dál: Vaříme chutně i z mála

Brigáda v mateřské škole

Produktivní senzace jako nová náplň volného času

Brigáda — dobrovolná pracovní činnost, kterou občané socialistického Československa vykonávali v podstatě povinně, obvykle slouží jako vzorový příklad diskrepance mezi oficiální rétorikou a skutečným stavem (tehdejších) věcí. Nedělní brigáda však představovala jednu z mála aktivit, kterou si příslušník vítězné dělnické třídy mohl ve volném čase dopřát, aniž by byl obviněn (nebo se sám obviňoval) z neproduktivní zahálčivosti. Navzdory četným zprávám o nátlaku, který na podporu brigádnického hnutí vyvíjeli členové strany, pracovníci národních výborů nebo učitelé, je třeba připustit, že některé skupiny obyvatelstva pracovaly nad rámec svých povinností skutečně dobrovolně a s radostí.

Číst dál: Brigáda v mateřské škole

Pomoc pracujícím ženám ― chutné těstoviny

Nudle a flíčky z továrny šetří práci zaměstnaným ženám

Těstoviny

Ačkoliv se těstoviny vyráběly průmyslově od konce 18. století, první výrobní linka byla zprovozněna až počátkem 30. let minulého století v Itálii. V českých domácnostech se nudle, flíčky nebo kolínka ještě dlouho poté vyráběly převážně podomácku. Informační leták Československých mlýnů doporučoval počátkem padesátých let hospodyním jakostní, průmyslově vyráběné těstoviny z pšeničné mouky sovětské provenience. Hospodyně, kterým měly makaróny z továrny ušetřit práci, nebyly ženy v domácnosti nebo profesionální kuchařky, ale především dělnice, úřednice a družstevnice, které se navíc ke své profesi musely postarat o rodinu.

Číst dál: Pomoc pracujícím ženám ― chutné těstoviny

Televise Mladé vesnice

Denunciační kreslené reportáže z českého a slovenského venkova

Ještě předtím, než v roce 1953 začalo v Československu fungovat regulérní televizní vysílání, inspirovalo vševidoucí oko televizní kamery vznik kreslených okének, uveřejňovaných v nedělní příloze Zemědělských novin ― magazínu Mladá vesnice. Obrázky, rámované skříňkou televizního přijímače, přinášely "záběry" z bitvy za mír, která zuřila na českém a slovenském venkově; ukazovaly vzorná JZD i chyby, které spoutávaly mladou svazáckou sílu; především ale denuncovaly vesnické boháče ― vši v kožiše jednotných rolnických družstev; křečky a pijavice socialistické vesnice.

Číst dál: Televise Mladé vesnice

Ženy, móda a fotografie

Modelky‒brigádnice a manekýny v letních šatech

Žena a móda

Článek Pomáháme na žních doporučoval čtenářkám červencového čísla Ženy a módy z roku 1951 vzít si na letní brigádu buď propínací prací šaty nebo sukně s halenkou či s lehkým bavlněným tričkem; méně choulostivé pracovnice mohly nosit šortky. Před nepřízní počasí měly brigádnice chránit tepláky, před prudkým sluncem pestré šátky. Dobré rady brigádnické módní hlídky byly doprovázeny fotografiemi jednotlivých modelů. Tyto snímky jsou nepochybně "dokumentem doby"; ale v jakém smyslu? V žádném případě nejde o fotografie skutečných brigádnic, které ochotně pózují o polední přestávce.

Číst dál: Ženy, móda a fotografie

Ke všemu se nehodí knedlík

Vojtěch Kubašta ve službách NAŠÍ DOMÁCNOSTI

Naše domácnost

Úspěšný ilustrátor dětských knih, architekt Vojtěch Kubašta, se počátkem padesátých let ocitl se svým uměním poněkud mimo generální linii realistického zobrazování. Přesto svoje rozkošné kresby antropomorfních broučků i větších zvířátek dokázal v novém prostředí uplatnit ― nejen jako ilustrátor dětských časopisů (především MATEŘÍDOUŠKY, čtrnáctideníku pro nejmenší čtenáře), ale též coby aranžér a výtvarník didaktických výstavek Studijního a zkušebního ústavu Československého svazu žen nebo jako kreslíř svazového magazínu Naše domácnost.

Číst dál: Ke všemu se nehodí knedlík