Pan Prokouk, důvtipný agitátor

Prozření občana na prahu nového světa

Bohumil Štěpán

Konec Druhé světové války se stal (další) příležitostí skoncovat s křivdami starého světa a uvést v praktický život oslnivou ideu socialismu. Nikdo ze socialistických humanistů nepochyboval o tom, že do nové sociálně spravedlivé společnosti bude moci vstoupit jedině občan vnitřně obrozený. Předtím, než začal být tento nový člověk soustružen podle sovětských šablon stalinského komunismu, odpovídala představa očistného procesu pozvolným a nenásilným prozřením, jaká zažíval pana Prokouk. Populární loutce, kterou uvedl v život animátor, scénárista a režisér Karel Zeman, stačilo zprvu jen ukázat koncentrovanou moudrost socialistické teorie.

Číst dál: Pan Prokouk, důvtipný agitátor

Od propagandy k reklamě

Zápalkové nálepky padesátých let ‏‒ nejmenší nástěnky socialistického Československa

zápalkové nálepky 50. let

Reálný socialismus byl rájem organizovaných sběratelů. Vedle mineralogů, numizmatiků nebo filatelistů, kteří svá alba považují za galerie nejmenších obrazů na světě, fungovala v socialistickém Československu početná a dobře organizovaná obec filumenistů. Předmětem zájmu "milovníků světla" (což je doslovný překlad termínu phillumeny, který vymyslel jistý britský sběratel počátkem 40. let) jsou nálepky ze zápalkových krabiček. Sbíraly se sice už před Druhou světovou válkou, ale teprve v padesátých letech se z filumenie se stala "ušlechtilá zábava, která nejen potěší, ale také poučí".

Číst dál: Od propagandy k reklamě

Roh hojnosti, velkosklad potravin a věčná hromada

Snímky blahobytu z počátku padesátých let

V době, kdy se socialistické Československo potýkalo s problematickou existencí dvojího trhu a všeobecným nedostatkem, překypovalo zároveň obrazy nahromaděných potravin: čerstvého ovoce a zeleniny, obilí, brambor, syrového i zpracovaného masa. Zatímco malířská zátiší předváděla umně pohozené zástupce rostlinné i živočišné říše, fotografické snímky z počátku padesátých let preferovaly zobrazení hromadného výskytu: haldy cukru, baterie cukrových homolí, jeskyně salámových stalaktitů, sklepení plná půlek naporcovaných zvířat... Pravda, košíčky nebo ošatky mnohde přežily jako solidní základ pro malebně aranžovaná zátiší průmyslově vyráběných sušenek; na snímcích nicméně převažují nezakrytě moderní, pravoúhlé prostory: bedny a krabice; regály, chladící boxy nebo skladiště.

Číst dál: Roh hojnosti, velkosklad potravin a věčná hromada

Pravdivé pohádky

Kouzelné pohádky ve službách reklamy a propagace

Pravdivé pohádky

Drobné tiskoviny (obvykle formátu A6 a v rozsahu čtyř až osmi stran), které vycházely v době první československé republiky, s úspěchem využívaly k reklamním účelům modernizované syžety kouzelných pohádek. Adaptace lidových pohádek, přizpůsobené potřebám určitého výrobce, prodávaly žitnou kávu, margaríny, prací prostředky nebo mýdla. Po únorovém převratu, kdy měla z Československa zmizet všechna veteš starého světa, byly i reklamní pohádky odsouzeny k zániku společně s podniky a firmami, které je tiskly a šířily mezi dětmi svých zákazníků a odběratelů. Reklamní pohádky nicméně padesátá léta přežily...

Číst dál: Pravdivé pohádky

VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři

Dobrodružné seriály a dobrodružství práce v časopisech pro mládež

VPŘED

Obálky časopisu VPŘED (a jeho následných mutací v letech 1945 až 1951) jsou přehlednou obrazovou kronikou společenských převratů v Československu po Druhé světové válce ― ačkoliv se aktuálními politickými tématy vpodstatě vůbec nezabývají. VPŘED, časopis pro chlapce a děvčata Svazu české mládeže, vznikl v červenci 1945. Původně černobílých stránek se v dubnu následujícího roku ujala dvojice Karel Bureš a Jaroslav Foglar (do té doby redaktor Junáka). Přes značné technické obtíže přizpůsobili VPŘED předválečné podobě mimořádně úspěšného Mladého Hlasatele, a během jediného roku zdvojnásobili náklad týdeníku na 193 tisíc výtisků.

Číst dál: VPŘED Rychlé šípy, junáci, pionýři

Sladký Orient

Obrázky z Orientu na československých cukrovinkách

Sladký Orient

"Orientální motivy" dožívaly svou zlatou éru v době před První světovou válkou: kouřící turek měl ještě své místo na vývěsních štítech c. k. trafik, stejně jako orientální otoman patřil k vybavení malířského ateliéru. V Československé republice začala sice obliba orientálních motivů pod náporem národních lipových ornamentů slábnout, ale reklamní grafika ještě ve 20. a 30. letech těžila z bohatých ložisek představ o místech "plných romantiky, exotických bytostí, znepokojivých vzpomínek, přízračných krajin a pozoruhodných zážitků".1 Některé "motivy z Orientu" doprovázely československé výrobky až do padesátých let. Platí to především pro obaly čokolád a jiných cukrovinek, jejichž vzhled ovlivnil výrazný příklad reklamního výtvarníka a malíře Zdeňka Rykra (1900―1940).

Číst dál: Sladký Orient

Bramborouci v Čechách

Mandelinka bramborová a umění propagandy

zápalkové nálepky 50. let

V roce 1949 vyšel v knihovničce Ministerstva zemědělství spisek autorského kolektivu Dr. Starý, Dr. Robek a Dr. Kac "Mandelinka bramborová a ochranná opatření proti ní". Text věcně rozebíral příčiny náhlého přemnožení mandelinky, škody, které působí larvy i dospělí brouci, a především navrhoval organizovaný postup proti této zhoubě československých brambořišť. Autoři mimo jiné doporučovali důrazně, avšak zcela střízlivě, vychovávat školní mládež "k tomu, že pátrání po mandelince a sběr je povinností jich samých a každého z nás a že tuto práci nutno vykonat bez odměn" (B. Starý a kol., 1949).

Číst dál: Bramborouci v Čechách

Zrcátka života a světa

Výběr ze zápalkových nálepek socialistického Československa (1948―1952)

Upomínkový aršík, který vydali pražští filumenisté u příležitosti výstavy zápalkových nálepek v roce 1960, charakterizoval drobné grafiky jako "zrcadla života a světa". Metafora je to docela zdařilá ... zápalkové nálepky padesátých let ‒ tak jako rovinná zrcadla ‒ odráží jen to, k čemu jsou nastavena. Nenabízí ani tak "střípky skutečnosti", jako spíš obraz určitého pedagogicko–politického programu. Následující reprodukce jsou reprezentativním výběrem toho, co zápalkové nálepky dokázaly "zrcadlit" z československé reality po roce 1948.

Číst dál: Zrcátka života a světa

Lehněte si patami k výbuchu a pevně zavřete oči

Jak se chránit před účinky zbraní hromadného ničení

Bohumil Štěpán

V létě roku 1949 provedl Sovětský Svaz úspěšný test atomové bomby a stal se po Spojených státech druhou jadernou mocností. Pokud by tehdy došlo k válce mezi Východem a Západem, jednotky evropských členů NATO měly být štítem, který zastaví konvenční útok; USA pak měly udeřit na protivníka svým jaderným mečem. Jak by takový úder vypadal  ̶  a jak se proti jeho hrozivé síle bránit  ̶  ukazovaly četné brožurky civilní obrany. Společně s praktickými nácviky používání standardních i zcela improvizovaných ochranných pomůcek proti následkům atomové exploze vytvořily nad Československem mimořádně dusnou atmosféru. Slunce mohl i v pravé poledne zastínit oslnivý záblesk jaderného výbuchu...

Číst dál: Lehněte si patami k výbuchu a pevně zavřete oči

Ferda Mravenec pracuje pro pětiletku

Kousky mládence Ferdy Mravence v nové republice

Ferda Mravenec

Ondřej Sekora byl patrně jediný český výtvarník, který trval na přírodním původu svého antropomorfního hrdiny. V roce 1939 napsal pro kritickou revui literatury pro mládež Úhor článek "Jak jsem kreslil Ferdu Mravence", v němž dvanáct let poté, co se v Pestrém týdnu objevily první stripy s bezejmenným mravencem, vylíčil genezi svého kresleného humanoida z mravence lesního. Sekora popsal a načrtl zrození Ferdy jako nesnadnou a pozvolnou proměnu šestinohého hmyzu v elegána s puntíkovaným šátkem. Alespoň ten je přiznanou obdobou kalhotek Myšáka Mickeyho.

Číst dál: Ferda Mravenec pracuje pro pětiletku

Proměna lidového kroje

Lidové kroje jako svérázné transparenty manifestačních průvodů

Minulost je vždy připravená vyjít ochotně vstříc aktuálním potřebám. Může při tom nabýt mnoha nejrůznějších podob; může sloužit jako zdroj poučení, příklad pro současnost i ukazatel cest ke šťastnější a lepší budoucnosti. Vedle nostalgických pokusů průmyslových národů o návraty ke svým kořenům, to byli především ideologové fašistických svazů, nacistických a komunistických států, kteří v minulém století vyvinuli mimořádnou vynalézavost při (re)konstruování prapůvodních kultů nebo revolučních tradic. V počátcích socialistického Československa začal vznikat projekt, který "vzor a poučení pro dnešek" hledal ve staré selské lidové kultuře: na tento zdravý základ měl být naroubován socialistický životní styl nového člověka.

Číst dál: Proměna lidového kroje