Kromě těch neonů tady není nic...

Charaktery Svatopluka Pitry

Svatopluk Pitra (1923‒1993) byl na přelomu padesátých a šedesátých let známým ilustrátorem, respektovaným karikaturistou, vyhledávaným výtvarníkem animovaných filmů a úspěšným propagačním grafikem. Když mu byl konečně za odměnu povolen výlet na Kubu (se zaměstnanci Československé televize a Krátkého filmu), opustil při mezipřistání v Kanadě letadlo a odmítl se vrátit domů. Sebevědomý čtyřicetiletý umělec nepochyboval, že se v novém prostředí prosadí stejně dobře, jako předtím v socialistickém Československu...

Číst dál: Kromě těch neonů tady není nic...

Připravujeme Polylegran

Nakladatelství Paseka už brzy vydá knížku o skupině kreslířů a karikaturistů, která se počátkem 60. let zformovala z okruhu spolupracovníků časopisu Mladý svět. Autoři Polylegranu odmítli zavedená schémata v československé politické nebo výrobní satiře, začali zkoumat možnosti sémantického kódování samotné kresby a zasloužili se o nové uplatnění koláže. Ačkoliv se proklamovaným ideálem Polylegranu stal kreslený humor „beze slov“, který se distancoval od tradičních vtipů a ilustrovaných anekdot, verbální texty nikdy svůj význam neztratily. Duely slov a obrazů ovládly do té doby nevídaně široké pole, od rafinované naivity až k absurditám, korespondujícím s dobovými tendencemi v literatuře, v divadle a ve filmu.

Číst dál: Připravujeme Polylegran

PITRA 2, druhý díl monografie Svatopluka Pitry

Humor prodává

V ediční řadě olomoucké Přehlídky filmové animace a současného umění vyšlo pokračování monografie výtvarníka animovaných filmů, grafika, karikaturisty a ilustrátora Svatopluka Pitry (1923–1993), který v 50. letech absolvoval ateliér Adolfa Hoffmeistera na VŠUP v Praze. Ačkoliv přišel přímo z chomutovských Válcoven trub, rychle nalezl vlastní styl, opřený o křivítka a pravítka, s nimiž konstruoval výrazné, ostře řezané charaktery, které se na přelomu padesátých a šedesátých let uplatňovaly v novinových karikaturách, knižních ilustracích i v propagační grafice. Jako výtvarník kreslených i loutkových filmů spolupracoval s režiséry Eduardem Hofmanem, Vladimírem Lehkým, Stanislavem Látalem nebo Jiřím Brdečkou. Poté, co na jaře 1963 využil první povolené zahraniční cesty na Kubu a během mezipřistání v Kanadě požádal o politický azyl, bylo jeho jméno odstraněno z filmových titulků a vymazáno z československé kultury.

Číst dál: PITRA 2, druhý díl monografie Svatopluka Pitry

Karikatury Svatopluka Pitry

Humor prodává

„Abych se přiznal: můj hlavní obor ‒ animovaný film ‒ mě nikdy neuspokojoval. Ten jsem dělal hlavně proto, že to „sypalo“ a sypalo to dost. Můj koníček (...) byla karikatura. Na té jsem se mohl vyřádit, protože mi do toho nikdo nekecal.“ Poznámka Svatopluka Pitry, který publikoval karikatury v československých novinách a časopisech od roku 1957 až do emigrace na jaře 1963, nám může připadat přinejmenším zvláštní: neměli snad tehdy v této věci rozhodující slovo úředníci Hlavní správy tiskového dohledu?

Číst dál: Karikatury Svatopluka Pitry

Humor prodává

Humor prodává

Rozhodující zlom ve vývoji hospodářské propagace přinesla měnová reforma, spojená s výměnou peněžní hotovosti, která proběhla počátkem června 1953. Tehdy bylo po čtrnácti letech zrušeno tzv. lístkové hospodářství a ze dvou souběžných distribučních systémů volného a vázaného prodeje se stal jednotný trh pro všechny druhy zboží.

Číst dál: Humor prodává

Jak dostat robota do kuchyně

Jak dostat robota do kuchyně?

V roce 1962 si každá čtvrtá rodina v ČSSR pořídila některý z nových elektrospotřebičů: rychlovařič, žehličku s termostatem, vysavač nebo mixér z dílen národního podniku Elektro-Praga Hlinsko. Přitom o pouhých pět let dříve se při kontrole zjistilo, že podnik vyrábí už jeden a půl roku jen na sklad. Docela vážně se tehdy uvažovalo o zastavení výroby mixéru, který se podle návrhu Miloše Hájka vyráběl od roku 1955 pod značkou Pragomix Special typ 030. Při hledání příčin nízkého odbytu padla otázka, jak vlastně vypadá propagace zboží? Ukázalo se, že v podstatě žádná není.

Číst dál: Jak dostat robota do kuchyně

Panoráma Hradčan

Panoráma Hradčan

Motiv Hradčan se na reverzu československých stokorun objevoval bezmála sto let. Ačkoliv byl zobrazován vcelku realisticky, detaily podléhaly politické objednávce. Na konci reálného socialismu lemoval pražskou akropoli růžový keř. Proti slunci jím prosvítal zamračený portrét Klementa Gottwalda.

Číst dál: Panoráma Hradčan

Živá hmota

Živá hmota

K politickým úkolům socialistické vědy patřilo hledání důkazu, že život nebyl stvořen, ale postupně se vyvinul z hmoty. Velmi slibně vypadala teorie, kterou už ve dvacátých letech rozpracoval sovětský biochemik Alexandr Oparin. Předpokládal, že chemickými reakcemi nejprve vznikly z jednoduchých anorganických látek organické sloučeniny a ty se pak postupným vývojem přeměnily na první buňky. Úspěšná výstava o vývoji vesmíru, země a člověka prezentovala v roce 1952 Oparinovu hypotézu jako velký epický příběh Země, která po odtržení od Slunce bloudila miliony let pustým vesmírem.

Číst dál: Živá hmota