Karikatury Svatopluka Pitry

Humor prodává

„Abych se přiznal: můj hlavní obor ‒ animovaný film ‒ mě nikdy neuspokojoval. Ten jsem dělal hlavně proto, že to „sypalo“ a sypalo to dost. Můj koníček (...) byla karikatura. Na té jsem se mohl vyřádit, protože mi do toho nikdo nekecal.“ Poznámka Svatopluka Pitry, který publikoval karikatury v československých novinách a časopisech od roku 1957 až do emigrace na jaře 1963, nám může připadat přinejmenším zvláštní: neměli snad tehdy v této věci rozhodující slovo úředníci Hlavní správy tiskového dohledu?

Číst dál: Karikatury Svatopluka Pitry

Připravujeme Polylegran

Pracujeme na monografii skupiny kreslířů a karikaturistů, která se počátkem 60. let zformovala z okruhu spolupracovníků časopisu Mladý svět. Původní členskou základu Polylegranu vytvořili Adolf Born, Miroslav Liďák (Haďák), Vladimír Hlavín, Oldřich Jelínek, František Skála starší, Jiří Kalousek, Jaroslav Malák, Bedřich Kopecný a Jiří Winter (Neprakta), Ctirad Smolka, Bohumil Štěpán, Jaroslav Weigel a Josef Žemlička. Během následujících deseti let se společných výstav účastnili také Jan Brychta, Vladimír Jiránek, Jiří Jirásek, Karel Nepraš, Jaroslav Pop, Milan Kopřiva, Vilém Reichmann, Vladimír Renčín a další. Autoři Polylegranu odmítli zavedená schémata popisné názornosti v československé politické a výrobní satiře. Začali zkoumat možnosti sémantického kódování samotné kresby a zasloužili se o nové uplatnění koláže. Ačkoliv se proklamovaným ideálem Polylegranu stal kreslený humor „beze slov“, který se distancoval od tradičních vtipů a ilustrovaných anekdot, verbální texty nikdy svůj význam neztratily. Duely slov a obrazů ovládly do té doby nevídaně široké pole, od rafinované naivity až k absurditám, korespondujícím s dobovými tendencemi v literatuře, v divadle a ve filmu.

Číst dál: Připravujeme Polylegran

Humor prodává

Humor prodává

Rozhodující zlom ve vývoji hospodářské propagace přinesla měnová reforma, spojená s výměnou peněžní hotovosti, která proběhla počátkem června 1953. Tehdy bylo po čtrnácti letech zrušeno tzv. lístkové hospodářství a ze dvou souběžných distribučních systémů volného a vázaného prodeje se stal jednotný trh pro všechny druhy zboží.

Číst dál: Humor prodává

Kromě těch neonů tady není nic...

Charaktery Svatopluka Pitry

Svatopluk Pitra (1923‒1993) byl na přelomu padesátých a šedesátých let známým ilustrátorem, respektovaným karikaturistou, vyhledávaným výtvarníkem animovaných filmů a úspěšným propagačním grafikem. Když mu byl konečně za odměnu povolen výlet na Kubu (se zaměstnanci Československé televize a Krátkého filmu), opustil při mezipřistání v Kanadě letadlo a odmítl se vrátit domů. Sebevědomý čtyřicetiletý umělec nepochyboval, že se v novém prostředí prosadí stejně dobře, jako předtím v socialistickém Československu...

Číst dál: Kromě těch neonů tady není nic...

Jak dostat robota do kuchyně

Jak dostat robota do kuchyně?

V roce 1962 si každá čtvrtá rodina v ČSSR pořídila některý z nových elektrospotřebičů: rychlovařič, žehličku s termostatem, vysavač nebo mixér z dílen národního podniku Elektro-Praga Hlinsko. Přitom o pouhých pět let dříve se při kontrole zjistilo, že podnik vyrábí už jeden a půl roku jen na sklad. Docela vážně se tehdy uvažovalo o zastavení výroby mixéru, který se podle návrhu Miloše Hájka vyráběl od roku 1955 pod značkou Pragomix Special typ 030. Při hledání příčin nízkého odbytu padla otázka, jak vlastně vypadá propagace zboží? Ukázalo se, že v podstatě žádná není.

Číst dál: Jak dostat robota do kuchyně

Panoráma Hradčan

Panoráma Hradčan

Motiv Hradčan se na reverzu československých stokorun objevoval bezmála sto let. Ačkoliv byl zobrazován vcelku realisticky, detaily podléhaly politické objednávce. Na konci reálného socialismu lemoval pražskou akropoli růžový keř. Proti slunci jím prosvítal zamračený portrét Klementa Gottwalda.

Číst dál: Panoráma Hradčan

Živá hmota

Živá hmota

K politickým úkolům socialistické vědy patřilo hledání důkazu, že život nebyl stvořen, ale postupně se vyvinul z hmoty. Velmi slibně vypadala teorie, kterou už ve dvacátých letech rozpracoval sovětský biochemik Alexandr Oparin. Předpokládal, že chemickými reakcemi nejprve vznikly z jednoduchých anorganických látek organické sloučeniny a ty se pak postupným vývojem přeměnily na první buňky. Úspěšná výstava o vývoji vesmíru, země a člověka prezentovala v roce 1952 Oparinovu hypotézu jako velký epický příběh Země, která po odtržení od Slunce bloudila miliony let pustým vesmírem.

Číst dál: Živá hmota