Karikatury a jiné nepříjemnosti

Karikatury

První kresby a ilustrace Svatopluka Pitry otiskly noviny krátce po výstavě Karikatury a jiné nepříjemnosti, kterou měl se spolužákem Vratislavem Hlavatým v Galerii Československého spisovatele v květnu 1957. Termín v prestižní pražské výstavní síni dostal původně Adolf Hoffmeister, ale pravděpodobně mu nezbývalo dost času na přípravu.

Číst dál: Karikatury a jiné nepříjemnosti

Diapozitivy, plakáty na plátnech kin

Diapozitivy

Reklamní diapozitivy se promítaly už v prvních biografech; světelná reklama byla oblíbenou a účinnou formou propagace: avizovala chystaný program kina, později (ve třicátých letech) doprovázela prodej gramofonových desek s oblíbenými filmovými šlágry. V biografech socialistického Československa diapozitiv přijal nový hospodářský i pedagogicko‒politický program: vychovat zákazníka, který bude mít jasné představy o svých nákupních potřebách.

Číst dál: Diapozitivy, plakáty na plátnech kin

Zrození elektrického božstva

ElektroPraga Hlinsko

Domácnost bez elektrických spotřebičů byla v reklamních prospektech národního podniku ELEKTROPRAGA Hlinsko prezentována jako začarovaný kruh: plotna ‒ dřez ‒ necky, necky ‒ dřez ‒ plotna, v němž moderní žena, navzdory technickému pokroku, uvízla. Bariéru nekonečné dřiny měly konečně prorazit šlehače, mixéry, vařiče, žehličky a vysavače a další přístroje ‒ pokorní služebníci, kteří poslouchají svou velitelku na slovo.

Číst dál: Zrození elektrického božstva

Modernista komunální satiry

Bohumil Štěpán

Bohumil Štěpán (1913—1985) patřil po celá padesátá léta ke kmenovým kreslířům Dikobrazu. Jeho práce ilustrovaly politické aktuality, satirické veršíky i povídky. Objevovaly se rovněž v pravidelné rubrice Na ostny, která na celé zadní straně časopisu kritizovala „drobné nešvary“ socialistického hospodářství. Náměty pro komunální satiru, které pocházely ze všech koutů republiky, komentovali kmenoví autoři Dikobrazu ilustrací, obvykle doprovázenou ještě krátkým ironickým textem nebo stručným dialogem. Zpočátku značně sourodý styl kmenových kreslířů Dikobrazu se začal ve druhé polovině padesátých let diferencovat. Přispělo k tomu i volání stranických ideologů po nápravě „nesprávných centralistických a diktátorských metod“, které měly umění vtlačit do „nějaké socialistické šablony“. Bohumil Štěpán byl v Dikobrazu prvním výtvarníkem, který mírné uvolnění dogmatických tezí o realistické karikatuře využil k experimentům s vytříbeně moderní linií.

Číst dál: Modernista komunální satiry

Výhody samoobslužného prodeje

Lístkové hospodářství bylo v polovině padesátých let (nedávnou) minulostí a základní potraviny, textil nebo drogistické zboží si mohli občané koupit volně v družstevních prodejnách i v obchodních domech. Nákupy už nezdržovalo prohlížení a vlepování šatenek a tabačenek na archy papíru, ale prodej zboží "přes pult". Zákazník mohl vybírat zboží pouze očima a každou objednávku vyřizoval prodavač. Podstatnou změnu životního stylu mělo přinést zavedení samoobslužného prodeje, který by nabídl bohatý výběr zboží v hygienickém balení, umožnil kontrolu správné váhy a ceny a především zrychlil obsluhu. Vždyť, jak se říká v jedné z dochovaných reklam o výhodách samovýběru, "co je hroznějšího, než čekat, čekat, čekat a čekat…"

Číst dál: Výhody samoobslužného prodeje

Falešná romantika

Smrt v sedle

Sešitové edice Rodokoapsů a Rozruchů byly po únoru 1948 (společně s mnoha dalšími nežádoucími tiskovinami) vyloučeny z homogenizované národní kultury. I když bylo vydávání detektivních novel, kovbojských příběhů a ostatních "románů vzrušené chvíle" zcela zastaveno, staré výtisky dál kolovaly mezi čtenáři.

Číst dál: Falešná romantika

Degustace obalů potravinářského zboží

Zatímco americké děti konzumovaly v padesátých letech společně s cereáliemi i reklamní komiksové příběhy, natištěné přímo na krabicích, česká a slovenská mládež se mohla na obalech vločkových kaší Avena nebo Kalorka obdivovat vyvážené kompozici, střízlivě barevné geometrii a strohé typografii.

Číst dál: Degustace obalů potravinářského zboží