Televizní komiks vs. kreslené leporelo

Kreslení hrdinové z Marsu, Metro City a socialistického Československa

výlohy 50. let

V počátcích amerického televizního vysílání se objevil nový, zvláštní formát, který kombinoval rozhlasovou hru s vizuálním stylem detektivních a vědecko—fantastických comics třicátých a čtyřicátých let. V příbězích z produkce společnosti Telecomics Inc. se před statickou kamerou zvolna střídaly kresby, doprovázené dramatickým komentářem. Zhruba ve stejné době se hlasem animované kresby objevily i v Československu. V roce 1953 vzniklo ve studiu Bratři v triku "kreslené leporelo", didaktický řez spletitým vznikem makového koláče.

Číst dál: Televizní komiks vs. kreslené leporelo

První let na Měsíc

Sovětská didaktická a popularizační ilustrace ve Světě techniky

"25. listopadu 1974 v 10 hodin ráno vzlétne letadlo na Kavkaze, za dva dni přistane na Měsíci, tam posádka pobude 10 pozemských dní čili necelý jeden měsíční den a přistane 9. prosince opět na Zemi na Cimljanském moři." "Zprávy" sovětských kosmonautů a vědeckých pracovníků o prvním letu na Měsíc naplnily v roce 1954 celé jedno číslo sovětského magazínu "Знание — сила" (Poznání je síla). Stručný výtah z ilustrovaných článků přetiskl o rok později tuzemský populárně technický měsíčník Svět techniky. Futuristická vize první cesty k nejbližšímu satelitu Země je jedním z mnoha dokladů sovětského vlivu, který počátkem padesátých let pronikal do všech sfér veřejného života — i do obecných představ o budoucí podobě vědy a techniky.

Číst dál: První let na Měsíc

Strašidla z Trafouše

Karikatury "západnické" módy

V září 1953 mohli občané sledovat průběh soudního přelíčení se skupinou mladistvých násilníků, lupičů a zlodějů, známou jako Královští Vyšehradští jezdci, v denním tisku i v "rozhlasovém zpracování"1 Rozsudky odnětí svobody v rozmezí tří až sedmi let nepodmíněně si tehdy vyslechlo dvacet mladíků "ve výstředním oblečení a s povadlými emany". Šlo o tak zvané "pásky", a propagandisté využili tohoto procesu k mohutné kampani proti cizácké módě, "západnickým" hudebním žánrům a necudným tancům jisté části nekonformní mládeže, přičemž módní výstřelky spojovali přímo s kriminální činností. Do kampaně proti "škodlivým páskům" se v satirickém časopisu Dikobraz zapojilo množství výtvarníků a ilustrátorů: Bohumil Štěpán, František Skála, Ondřej Sekora, Josef Žemlička nebo Ctirad Smolka se vysmívali tenoučkým knírkům a vysoko vyčesaným vlasům, úzkým nohavicím a pestře malovaným kravatám. Podstatný podíl na zpodobnění "typického páska" měl Jaroslav Malák, ilustrátor bojovně konzervativní satiry Radovana Krátkého, jehož "studie" zvrhlé mládeže vycházela během roku 1954 v Dikobrazu jako seriál na pokračování.

Číst dál: Strašidla z Trafouše

Humor na ostnech

Jaroslav Malák kreslí do Dikouše

Před deseti lety vytěžil historik Jiří Pernes ze stránek humoristického časopisu Dikobraz vizuální materiál, z nějž sestavil poutavou kroniku druhé poloviny minulého století. "Pokleslý humor, poplatný komunistické politice" považoval za svébytný historický pramen; cenný a dosud nevyčerpaný zdroj informací. Kreslené vtipy z více než čtyřicetileté historie Dikobrazu nicméně posloužily coby v podstatě anonymní fosilie, dokládající klíčové převraty poválečné éry. Jednotlivé kresby, použité v knize Dějiny Československa očima Dikobrazu, mají přitom rozpoznatelné autory, jejichž názor je sice podřízen tlakům stranické ideologie, ale vykazují též pozvolnou emancipaci od šablon bojovné karikatury a později protěžované komunální satiry. Ke kmenovým autorům Dikobrazu patřil od počátku své kariéry i karikaturista, ilustrátor a výtvarník animovaných filmů Jaroslav Malák. Po odmítnutí tendenčního humoru padesátých let začal kreslit vynalézavé vizuální metafory, a stal se autorem s výrazně osobitým rukopisem a živelnou chutí vyprávět příběhy.

Číst dál: Humor na ostnech

Monoskop, nedostižný ideál

Zkušební obrázek na monitorech československých televizorů

Bohumil Štěpán

V osm hodin večer na prvního máje roku 1953 dostali občané Československa dárek v podobě prvního zkušebního televizního vysílání. Pravidelné vysílání začalo až o necelý rok později, 25. února 1954. Přenos i příjem televizního signálu nebyl nijak snadnou záležitostí. Navzdory poměrně jednoduché konstrukci prvních československých televizorů TESLA bylo třeba správně nastavit pomocí několika ovládacích prvků jas a kontrast, geometrické zkreslení, linearitu vychylování, přesnost synchronizace a gradaci obrazu. Před zahájením samotného vysílání se proto na obrazovce objevoval televizní kontrolní obrazec ‒ monoskop, který sloužil k úpravě jakosti přijímaného signálu.

Číst dál: Monoskop, nedostižný ideál

Názorná objasnění základních principů

Zábavná věda pro mladé techniky

VPŘED

Časopis MLADÝ TECHNIK si při svém vzniku v roce 1947 vytkl za cíl informovat o všech novinkách a zajímavostech ze světa vědy, přiblížit je mladým čtenářům, prozradit jim tajemství úspěšných lidí, seznamovat s novými objevy a vynálezy, a poskytnou dobrou zábavu. Program "zábavné vědy" nalezl počátkem padesátých let přitažlivé vyjádření v Obrazové škole na zadní straně obálky, později v barevných dvoustranách uprostřed každého čísla. Didaktické tabule Zdeňka a Františka Škodových měly "názorně objasnit" fungování gravitace, vznik uhlí, vývoj života na Zemi, princip animovaného filmu, činnosti mikrobů a mnoha dalších přírodních skutečností, vědeckých pozorování nebo technických objevů.

Číst dál: Názorná objasnění základních principů

Proč bychom se netěšili, když pracujem pro sebe!

Mystika práce: klobásy na stromě, pivo v potoce

Upravená slova ze Sabinova improvizovaného libreta Prodané nevěsty získala jasné ideové směřování na sérii zápalkových nálepek z roku 1954. Radostné heslo Proč bychom se netěšili, když pracujem pro sebe!, se objevilo už v době, kdy se zmínky o Bohu škrtaly i z textu Karafiátových Broučků, a péče o zdraví spadala výhradně do kompetence příslušného ministerstva. Zatímco antibiotika a nové očkovací látky decimovaly donedávna smrtelné choroby, pracující člověk se měl těšit především stále rostoucím blahobytem. A jakpak by blahobyt nevzrůstal, když lid začal rozšiřovat solidní ekonomickou základnu, na níž podle Karla Marxe rozkvete pravá říše svobody.

Číst dál: Proč bychom se netěšili, když pracujem pro sebe!

Hladová koruna

Peněžní reforma v karikaturách a letácích

hladová koruna

O víkendu na přelomu května a června 1953 proběhla v Československu peněžní reforma. Nové peníze byly vytištěny v Sovětském svazu a občané si mohli vyměnit hotovost do výše tří set korun v poměru 5:1. Vyšší částky banky vyměňovaly v poměru 50:1. Vklady do výše 5.000 korun se přepočítávaly v poměru 5:1, částky do 10.000 v poměru 6,25:1. Vklady do 20.000 se měnily v poměru 10:1 a do 50.000 v poměru 25:1. Vklady nad 50.000 korun poměrem 30:1. Peníze uložené po 15. květnu se přepočítávaly v poměru 50:1. Bez náhrady byly likvidovány všechny pojistky, státní dluhopisy a cenné papíry. Zdařile utajená akce vyvolala místo radostného utrácení nové měny na sjednoceném trhu živelné vlny nepokojů po celé republice.

Číst dál: Hladová koruna

Výstižné okamžiky práce

Člověk a jeho dílo ve výtvarné fotografii

V eseji o hranicích malířství a poezie (Laokoon, 1766) popsal německý estetik G. E. Lessing obrazovou kompozici, v níž lze zachytit podstatu nějaké události, jako "výstižný okamžik". Tento pojem estetické povahy, který neodpovídá žádné fyziologické realitě, se uplatnil nejen v sochařství a malířství, ale také v učebnicích výtvarné fotografie. V jedné příručce z roku 1954 (O základních otázkách tvůrčí práce ve fotografii) mluví Václav Jírů o shodném úsilí malíře i fotografa (jehož cílem je jediný záběr): oba musí nejprve hledat a nakonec z toku dění zvolit takový moment, který umožní ukázat na jediném obraze vše podstatné. Protože je zobrazení nejpregnantnějšího momentu dění řízeno nebo „režírováno“ sémantickým kódováním (Aumont, 2003), dobrý fotografický "kompoziční obraz" je výsledkem bedlivého pozorování (t.j. studia modelu) a důkladného přemýšlení (čili volby vhodných kódů k znázornění povahy prováděné činnosti). Jírovy úvahy o pravidlech fotografování můžou posloužit jako podrobný popis kulturního rámce a ideologických vzorců, které na přelomu čtyřicátých a padesátých let aranžovaly postoje pracujících.

Číst dál: Výstižné okamžiky práce

Herluf Bidstrup skicuje Čechoslováky

Pozapomenutý přítel československého lidu

Dánský karikaturista Herluf Bidstrup se během Druhé světové války definitivně přiklonil k levici. Jako člen Dánské komunistické strany se někdejší zaměstnanec sociálně demokratického tisku ocitl ve své vlasti v určité izolaci; v zemích tehdejšího Sovětského bloku byl naopak oslavován jako nezkorumpovatelný umělec s pevnými zásadami a pokrokovými názory. V poválečném Československu patřil k velmi známým a mimořádně oblíbeným kreslířům; ani ne tak pro své bojovné politické karikatury, ale spíš díky kresleným příběhům, kořeněným lehkým erotismem.

Číst dál: Herluf Bidstrup skicuje Čechoslováky