Zábavná věda pro mladé techniky

Časopis Mladý technik si při svém vzniku v roce 1947 vytkl za cíl informovat o všech novinkách a zajímavostech ze světa vědy, přiblížit je mladým čtenářům, prozradit jim tajemství úspěšných lidí, seznamovat s novými objevy a vynálezy, a poskytnou dobrou zábavu. Program "zábavné vědy" nalezl počátkem padesátých let přitažlivé vyjádření v Obrazové škole na zadní straně obálky, později v barevných dvoustranách uprostřed každého čísla. Didaktické tabule Zdeňka a Františka Škodových měly "názorně objasnit" fungování gravitace, vznik uhlí, vývoj života na Zemi, princip animovaného filmu, činnosti mikrobů a mnoha dalších přírodních skutečností, vědeckých pozorování nebo technických objevů.

Didaktické panely Obrazové školy vycházely od třetího čísla IV. ročníku Mladého technika. Na zadní stránce obálky "týdeníku pro technickou výchovu" nahradily zábavnou metodiku dílenské práce, obrázkový seriál Dobrodružství pana Vrtáčka, který připravoval František Škoda.

Poslední Dobrodružství pana Vrtáčka. Mladý technik 2/1950. Didaktiku dílenské práce kreslil František Škoda.

Počátkem 50. let byl redaktorem Mladého technika dr. Karel Bureš (1909―2000), někdejší spolupracovník Jaroslava Foglara, s nímž v letech 1938―1941 a 1946―1948 redigoval Mladého hlasatele a Vpřed. Ten měl vlastní rubriky technického vzdělávání a nejrůznější "obrazové školy", které čerpaly materiál (obrazy lodí, strojů, letadel, zbraní) z amerických magazínů Modern Wonder a National Geographic.

Obrazová škola úspěšného časopisu pro mládež Vpřed (číslo 12 z roku 1947). Zdeněk a František Škodovi připravovali na počátku 50. let Obrazovou školu pro zadní stránku obálky Mladého technika (číslo 3 z roku 1950).

Formálně se Obrazová škola Zdeňka a Františka Škodových podobala stejnojmennému naučnému seriálu z předúnorového Vpředu. Podstatný rozdíl je v náplni technického vzdělávání mládeže ‒ na počátku padesátých let jsou výhradním vzorem sovětské pracovní metody, které pronikají do všech oblastí vědy a techniky.

Obrazová škola "O výrobě gumy" z 19 čísla Vpřed (1947). Stachanovské metody zdění jsou z dvacátého čísla Mladého technika z roku 1950.

Počátkem padesátých let už nestačilo svět pouze popsat a pochopit. Poznání principů, podle nichž Země i vesmír fungují, bylo jen prvním krokem k zásadní proměně starého světa. Nadějné vyhlídky do budoucna doprovázely bez výjimky všechny populárně naučné texty v Mladém technikovi:

"Technika úžasně změnila život lidí a dala jim možnosti, o kterých se jim dříve ani nesnilo. A při tom možnosti techniky nejsou zdaleka vyčerpány. Až atomová energie bude plně využita pro blaho lidstva, přinese to jistě další obrovský pokrok. Divoké řeky budou spoutány, pouště se změní v zahrady a namáhavá tělesná práce bude víc a víc nahrazována jen řízením chodu strojů." (Člověk rozhoduje, Mladý technik 18/1950, s. 345)

Podstatným článkem víry v neomezenou moc vědy a techniky se stala bezvýhradná důvěra k moudrému centrálnímu plánování. Architekti nového světa měli cílevědomou aktivitou nahradit ledabylou přítomnost Boží. "Svět bude takový, jaký si jej uděláme. A abychom jej udělali dobře, musíme pracovat plánovitě. I stavba lidských sídlišť se musí plánovat. O to se stará architekt urbanista. Doby, kdy se vše vyvíjelo jak Bůh dal, minuly. Člověk si svět zařizuje tak, aby měl příznivé životní podmínky." (Z Obrazové školy Zdeňka a Františka Škodových. Mladý technik, 1950)

Zdeněk a František Škodovi připravovali na počátku 50. let Obrazovou školu pro zadní stránku obálky Mladého technika.

V roce 1953 se "obrazová škola" přesunula na prostřední dvoustranu časopisu. Začala zlatá éra barvitých líčení vědecko‒technického pokroku. Barevný ofsetový tisk, posedlost naturalistickým zobrazováním a encyklopedická mánie daly společně vzniknout pozoruhodným kumulacím detailů, inkrustovaných v nápaditě konstruovaných diagramech.

R. Černý: Technika kresleného filmu. Mladý technik, 1953

F. Fiala Přemožená smrt. Mladý technik, 1953.

F. Škoda: Z Mičurinova díla. Člověk může a musí vytvářet nové formy rostlin lépe než příroda. Mladý technik, 1953.

F. Škoda: TELEVISE. Mladý technik, 1953.

E. Zoulová: Život v moři. Kresba nepředstavuje fantaskní podmořskou férii, ale přísně vědeckou interpretaci poznámek a nákresů německého biologa Ernsta Haeckela (1834 —1913), který se zabýval estetickými jevy v přírodě a sám vytvářel secesně ornamentální tabule zaplněné "estetickými" živočichy. Mladý technik, 1953.

F. Škoda: Vývoj života na Zemi. Vývojové linie vzlínají od tzv. "živé hmoty" Olgy Borisovny Lepešinské k buňce. Na vrcholu nejtučnější centrální vývojové linie stojí (pra)člověk, lovec se zvířecí kožešinou ovinutou kolem beder. Mladý technik, 1953.

Klíčovým přispěvatelem Mladého technika se počátkem 50. let stal čerstvý absolvent pražské VŠUP František Škoda. Na začátku kariéry se zabýval především precizním znázorňováním detailů strojních součástí. Nezpochybnitelného mistrovství záhy dosáhl v zobrazování řezů dopravními prostředky i lidskými těly. Náročnější kompozice jako Pokoření pouště nebo Zavodněná Sahara na obálkách MLADÉHO TECHNIKA z roku 1953 připomenou ilustrace předválečných dobrodružných vyprávění. Provedení sice zaostává za technickým mistrovstvím Zdeňka Buriana, ale jinak si nezadá s náměty fantastických románů.

F. Škoda: Pokoření pouště (vlevo) a Zavodněná Sahara. Obálky Mladého technika z roku 1953. Stavba skutečného vodního díla tak trochu splývala s vizemi fantastických budoucích úspěchů socialistické vědy a techniky.

pavel ryška

Klíčová slova:

Mladý technik / zábavná věda / vědecko-technický pokrok / didaktická tabule / František Škoda