Jak je získávají? Co s nimi dělají?

Zápalky, děti a Česká pojišťovna

Po Druhé světové válce existovalo v ČSR více než sedm set pojišťoven a pojišťovacích spolků. Dekretem prezidenta E. Beneše ze dne 24. října 1945 byly všechny tyto ústavy převedeny do péče státu. Během následujících dvou let se jejich počet radikálně snižoval, a od 1. ledna 1947 existovalo pouze pět národních podniků. Záhy po únoru 1948 z nich vyhláškou Ministerstva financí vznikl jediný ústav — Československá pojišťovna. Tento národní podnik si udržel monopolní postavení až do počátku 90. let. Vedle sjednávání pojistné ochrany občanů nebo socialistických organizací, měla pojišťovna zákonem uloženo provádět aktivní prevenci nejrůznějších škod.

Číst dál: Jak je získávají? Co s nimi dělají?

Diapozitivní výchova

Pohádky a příběhy vědecko‒technického pokroku na diapásech a diafilmech

Diapozitivní výchova

Diapásy, celuloidové proužky s barevným potiskem, začaly už ve dvacátých a třicátých letech nahrazovat obrázkové sekvence, malované na úzkých tabulkách skla, které se používaly v projektorech s hořící svíčkou. V padesátých letech se objevily nové bakelitové promítačky s elektrickou žárovkou, nebezpečný celuloid byl vystřídán acetátem celulózy, a diafilmy (filmové svitky) se dětem ukazovaly nejen večer v kruhu rodiny, ale také ve škole během vyučování. Někdy školní diafilmy přejímaly strukturu klasických pohádkových vyprávění, aby školákům předvedly nezištný a obětavý boj proti škůdcům v hospodářství, jindy propagovaly výhody družstevní práce na scelených lánech nebo oslavovaly lidský důmysl velkorysou přehlídkou vývoje techniky od pluhu nebo ornitoptéry až k traktorům a kosmické raketě.

Číst dál: Diapozitivní výchova

Technika překonává prostor a čas

Dopravní prostředky na cestě k šťastným zítřkům

Nedílnou součástí populárně vědeckých textů se v padesátých letech staly vize blízké budoucnosti, v níž synové a vnuci zakladatelů sociálně spravedlivého světa budují plně automatizované továrny, obdělávají dosud nevyužité pouště, vystřelují na oběžnou dráhu Země umělé družice a vstupují na povrch Měsíce. Nová společnost zároveň v globálním měřítku poráží dysfunkční kapitalistický systém tak, jako umělé hmoty vytlačují zastaralé železné výrobky a jaderné štěpení nahrazuje spalování kamenného uhlí. Indikátorem kvalitativních společenských proměn se jednoznačně stává vědecký a technický rozvoj, akcelerovaný vojenským výzkumem v době Druhé světové války. "Objevy techniky umožňují lidstvu hledět do budoucna s oprávněným optimismem", shrnul na počátku šedesátých let publicista Zdeněk Veselý svůj úvod k přehledu výdobytků techniky dvacátého století. Na počátku těchto nadějných vyhlídek do šťastné budoucnosti lidstva stojí monumentální ilustrovaný atlas dopravních prostředků, kniha Technika překonává prostor a čas.

Číst dál: Technika překonává prostor a čas

Obrázky z neviditelného světa

Podoby atomů a molekul v populárně naučných publikacích a knížkách pro děti

Obrázky z neviditelného světa

Domněnky o nedělitelnosti atomů se sice začaly rozpadat dlouho před spuštěním první řetězové reakce, ale teprve v padesátých letech ‒ po ukázkách ničivé síly atomové bomby, po stavbě první jaderné elektrárny, a nakonec i rozhledny v podobě devíti atomů krystalu železa ‒ začal skutečný "atomový věk". V populárně vědeckých článcích a naučných knížkách se sice objevovaly technické obrazy stop, jenž zanechaly radioaktivní částice na fotografických deskách, ale mnohem běžnějším znázorněním neviditelných základů hmoty byl strohý model dánského fyzika Nielse Bohra, v němž jádro představuje bod, kolem nějž jsou elektronové sféry v podobě kružnic. Pro potřeby trojrozměrných učebních pomůcek nebo plošných vizualizací struktury atomu se vířící elektrony ustálily do podoby pestře zbarvených koulí, případně pečlivě vystínovaných kružnic.

Číst dál: Obrázky z neviditelného světa

Bagr nabírá knihy

Výkladní skříně padesátých let

výlohy 50. let

Výklady státních a družstevních obchodů měly i po únoru 1948 zůstat "nejpůsobivějším propagačním prostředkem"1. Přinejmenším v dobových příručkách pro aranžéry, které uvádí jako klíčovou prioritu dobře uspořádaného výkladu schopnost "upoutat pozornost všech kolemjdoucích". Kulisy a dekorace mnoha kladně hodnocených výkladních skříní z poloviny padesátých let dokonce upomínají na dynamické sochařské konstrukce a odvážné malířské kompozice meziválečné avantgardy. Strohý výtvarný znak mohl v socialistických výlohách konkurovat naturalistickému detailu především díky vlivným názorům Josefa Henrycha, zakladatele moderní československé aranžérské práce.

Číst dál: Bagr nabírá knihy

Plastické kino

O krátké existenci prvního stálého kina stereoskopických filmů v Praze

Praha plastická

V květnu 1955 se po téměř dvaceti letech v Praze opět veřejně promítaly stereoskopické filmy. V adaptovaném sále kina Praha si návštěvníci půjčovali plastové brýle s polarizačními filtry, aby mohli sledovat „plastické“ záběry z první československé spartakiády, záznam revolučního baletu nebo prvomájového průvodu. Ačkoliv mediální texty nadšeně propagovaly takzvaný plastický film nejen jako atraktivní podívanou, ale především jako první krok k „nejvyššímu stupni filmového umění“, naše první stálé kino stereoskopických filmů nabízelo poměrně jednotvárný program. Nedokázalo nalézt přitažlivou alternativu k nově zaváděné širokoúhlé projekci ani k tehdy čerstvému televiznímu vysílání, a brzy začalo ztrácet publikum.

Číst dál: Plastické kino

Pivo, oblíbený lidový nápoj pracujících

Sedliny mytologické substance v propagační grafice

Jeden z textů, které v polovině padesátých let publikoval Roland Barthes v časopise Les lettres nouvelles, se zabýval vínem jako totemickým nápojem francouzského národa. Srovnatelnou pozici mělo v Československu pivo — národní a lidový nápoj, který byl sice považován (podobně jako francouzské víno) za jedinečný prostředek k utišení žízně, ale rovněž vykazoval schopnosti zakládat velmi různorodé mytologie, schopné obratně unikat z pastí protimluvů. Pivo rozdávalo radost do života pracujícím, a bylo stejně dobrým společníkem bulačů a fluktuantů; představovalo zdroj pracovního elánu i konejšivou náruč pro všechny, kteří na budování šťastných zítřků úplně rezignovali...

Číst dál: Pivo, oblíbený lidový nápoj pracujících

Puma plná potkanů

Československý armádní diafilm ukazuje, jak se chránit před účinky biologických zbraní

Biologické zbrojní programy, zahájené v době Druhé světové války, se od konce čtyřicátých let rozvíjely na obou stranách železné opony. Bojové biologické prostředky (BBP) byly prokazatelně nasazeny v Číně a v Koreji počátkem padesátých let. Snímky otevřených pouzder biologických pum, které po nehlučném dopadu nezabíjely sprškou střepin, ale neviditelnými zárodky antraxu, moru nebo tularémie, se objevily také v československém tisku. Svět už znal sílu jaderné zbraně a teprve se dozvídal o účincích radioaktivního "černého deště", když se k obrazu monstrózního atomového hřibu připojila představa mračna patogenních baktérií, jež se mohou šířit vzduchem desítky kilometrů. Propaganda "tábora míru" nejprve obviňovala Spojené státy z militarizace společnosti, ale obavy z propuknutí nového celosvětového válečného konfliktu zásadním způsobem formovaly životní styl i v socialistickém Československu. Od poloviny padesátých let se rozvíjel program ochrany proti zbraním hromadného ničení, který vojínům základní služby i civilistům zprostředkovaly brožury Civilní obrany a nejrůznější osvětové přednášky. K instruktáži se mimo jiné používaly světelné obrazy, například z diafilmu Ochrana proti bojovým biologickým prostředkům, který představil historii biologických zbraní, jejich aktuální podobu a názorně ukázal, jak se před účinky BBP chránit.

Číst dál: Puma plná potkanů

Ten nečte zemědělskou literaturu!

Letáky a plakáty z období války o kolektivizaci 1955—1960

Zemědělské plakáty

Ve druhé polovině roku 1953 prohlásil soudruh Zápotocký na několika veřejných schůzích, že nikdo nesmí být v Jednotném zemědělském družstvu držen násilím. Tomu, kdo chce odejít, nesmí nikdo bránit, tvrdil prezident. Apeloval přitom na rolníky, aby si uvědomili, že družstvům patří budoucnost. [viz Kaplan, 2005] Není jisté, nakolik Zápotockého řečnění ovlivnilo zvýšený počet výstupů z JZD po celé republice; kritický stav družstevního hospodářství nicméně v roce 1955 vedl k vyhlášení nové vlny hromadné kolektivizace, která měla skončit o pět let později dovršením výstavby základů socialismu.

Číst dál: Ten nečte zemědělskou literaturu!

Předvánoční disciplína

O Kačence, Dědu Mrázovi a splnitelných přáních

Sovětizace politického i kulturního života zasáhla na počátku padesátých let všechny československé instituce, a měla zcela změnit každodenní praxi, včetně zvyků a obyčejů ve dnech tradičních svátků. Dětskou imaginaci v období Vánoc měl v souladu se sekulární povahou sovětských oslav Nového roku ovládnout Děda Mráz. V prosinci 1952 Antonín Zápotocký v proslulém rozhlasovém projevu dětem odhalil, že Děda Mráz je vlastně Ježíšek, který vyrostl, zestaral a nechal si narůst plnovous. Tato vysmívaná metamorfóza prozrazuje, že v osobě nového distributora dárečků zůstala zachována důležitá funkce dozorující autority s vševidoucím pohledem, která odhalí i ty nejdrobnější prohřešky dětí proti domácímu a školnímu pořádku. Děda Mráz zkrátka nevydá vytouženou hračku, pokud jsou skutky malých školáků a školaček shledány závadnými. Dlouhá cesta Dědy Mráze z Čukotky do Československa byla pro děti dobou pokání za domácí i školní prohřešky, poslední příležitostí zpytovat svědomí a pokusit se o nápravu.

Číst dál: Předvánoční disciplína

Československý voják v atomové válce

Pokyny k činnosti během atomového výbuchu

"Československá lidová armáda jako armáda nového typu vznikala a rostla pod vedením Komunistické strany Československa v boji dělníků a rolníků proti vykořisťování a útlaku kapitalistů, v boji našich národů za osvobození z fašistického jha. V tomto duchu je i vychovávána", dočteme se v úvodu k Základní příručce pro důstojníky v záloze, vydané v roce 1956. K zajímavým svědectvím o přípravách československých vojínů na nukleární válku patří ilustrované pokyny k činnosti během atomového výbuchu a bezprostředně po něm. Anonymní perokresby dokládají mužné přátelství v boji, i v dekontaminačních sprchách...

Číst dál: Československý voják v atomové válce

Život pod drobnohledem

Krásné obrazy mikrosvěta probouzejí lásku k poznání

mikrofotografie

Empirická pozorování patří k základům moderní vědy. Jejich produktem jsou (mimo jiné) nesmírná množství obrazů, šířených nejen mezi vědeckými komunitami. Spojení mikroskopu, který funguje přímo jako fotografický objektiv, a citlivé fotografické desky nebo komory s filmem, umožnilo zachytit prostým "neozbrojeným" okem obrazy nepatrných živočichů a jejich tkání. Tyto snímky – mikrofotografie – patřily dlouhodobě k nejpopulárnějším vědeckým obrazům. Pravděpodobně největší soubor byl v padesátých letech publikován nakladatelstvím Československé akademie věd. Kniha Život pod drobnohledem (1955) se stala jednak oslavou přístroje (mikroskopu), ale také technického obrazu, jenž se sám stává nástrojem poznání.

Číst dál: Život pod drobnohledem

Sbohem a šáteček

Vzpomínka na Šumavu 1953—1956

V dubnu 1951 začala výstavba tzv. zakázaného pásma podél Československých hranic s Německem a Rakouskem. Z úseku v hloubce téměř dvou kilometrů bylo vystěhováno veškeré obyvatelstvo; na tento pás pusté země navazovalo hraniční pásmo o šířce kolem deseti kilometrů, kam směli řadoví občané jen se zvláštním povolením. Přesto se dodnes najdou pamětníci, kteří s úsměvem vzpomínají na romantický pobyt v některém z vojenských úseků, které pohltily dvě třetiny Šumavy. K němým svědectvím z časů železné opony patří ručně malovaný hedvábný šátek, na němž je pohromadě téměř vše, co nabízel panoramatický pohled na Šumavu padesátých let: strážní budka i modravé kopečky, za nimiž ležel svět válečných štváčů.

Číst dál: Sbohem a šáteček

Meruňkový dortík s betonovou náplní

První československý panelový dům

zápalkové nálepky 50. let

Evropou obchází strašidlo. Je to bubák nezadržitelného pokroku, tvrdý ke všemu, co se přežilo, a zcela bezohledný k pozůstatkům z období, která považuje za úpadková. Místa, která vyhodnotí jako pokleslá, chce pozdvihnout na výši doby. Pozdvihování má mnohdy podobu retuše; zvlášť pokud ekonomické důvody brání radikální očistě demolicí. Ďáblický dům čp. 771 v ulici U Prefy mohl být pokrokových korekcí zcela ušetřen — nejedná se přece o ledajakou řadovou stavbu ze sídliště. Jde o doklad průkopnické koncepce, využité v polovině padesátých let při realizaci prvního československého panelového domu, který přece má — přinejmenším v rámci chronologického vyprávění o vědeckém a technickém pokroku — nezpochybnitelné místo.

Číst dál: Meruňkový dortík s betonovou náplní

Ve srovnání s loňským rokem...

Grafické reprezentace prosperity a hospodářského růstu

Bohumil Štěpán

Řecké slovo διάγραμμα označovalo kresbu, obrazec nebo též seznam; bylo odvozeno ze slovesa διαγράφω (diagrafo), tj. kreslit, popisovat. Diagram je tedy zobrazením, v němž jsou události zapsány přehledným a maximálně úsporným způsobem; umožňuje ukázat jisté souvislosti, a jiné zároveň opominout, zanedbat nebo potlačit. Před půl stoletím nepředstavovaly diagramy a grafy v novinách, v odborné literatuře nebo na podnikových nástěnkách pouhé vizualizace statistických údajů. Diagramy byly významnou součástí stranické propagandy  ̶̶  a jejich ztvárnění věnovali propagační grafici značnou pozornost.

Číst dál: Ve srovnání s loňským rokem...