Život pod drobnohledem

mikrofotografie

Empirická pozorování patří k základům moderní vědy. Jejich produktem jsou (mimo jiné) nesmírná množství obrazů, šířených nejen mezi vědeckými komunitami. Spojení mikroskopu, který funguje přímo jako fotografický objektiv, a citlivé fotografické desky nebo komory s filmem, umožnilo zachytit prostým "neozbrojeným" okem obrazy nepatrných živočichů a jejich tkání. Tyto snímky – mikrofotografie – patřily dlouhodobě k nejpopulárnějším vědeckým obrazům. Pravděpodobně největší soubor byl v padesátých letech publikován nakladatelstvím Československé akademie věd. Kniha Život pod drobnohledem (1955) se stala jednak oslavou přístroje (mikroskopu), ale také technického obrazu, jenž se sám stává nástrojem poznání.

Autoři Života pod drobnohledem připouští, že se při výběru menšího souboru z dvou tisícovek snímků nechali ovlivnit estetikou obrazu. Vybírali "krásné záběry", které by ve čtenářích podnítily lásku k hlubšímu poznání přírody. Není zřejmé, jestli upřednostňovali určitý typ kompozice (a jaký) nebo jen odkládali stranou fotografie přeexponované nebo nějak znehodnocené. Jisté je, že se jim podařilo sestavit, lépe řečeno smontovat, velmi působivou řadu obrazů, která při listování vytváří proud, jenž může zavést pohled docela jinam, než kam směřoval původní pedagogický (jeden z autorů byl dlouholetým gymnaziálním učitelem) projekt. Pokud jde o původ těchto obrazů, narážíme zde na jednu zajímavou okolnost – přípravu samotných preparátů. Protože se jedná o velmi různorodou kolekci, která vznikala na mnoha různých pracovištích (nejen vědeckých, ale také v zájmových kroužcích mladých přírodovědců) a v období téměř dvaceti let, byly některé objekty pozorování přizpůsobeny tak, aby z nich vědec mohl vytěžit maximum informace, zatímco jiné byly aranžovány pro vznik "krásného obrazu". Některé preparáty jsou nasvíceny tak, aby "ještě lépe vystoupily jejich překrásné tvary" (str. 185) nebo "ohromné bohatství nejrůznějších druhů a tvarů, často velmi dekorativních" (str. 221).

 

Zařízení, jimiž byly pořízeny snímky v knize Život pod drobnohledem. Drobnohled se speciální mikrofotografickou komorou na kinofilm (vlevo); na zbývajících přístrojích je do svislých komor fotoaparátu nasazen na místo objektivu okulár mikroskopu.

 

Binokulární mikroskop (vlevo) a elektronový mikroskop (uprostřed) vyrobený n. p. Tesla., jímž lze dosáhnout až 100 000 násobného zvětšení. V elektronovém mikroskopu nejsou žádné čočky, ale elektromagnetické cívky; místo světelných paprsků používá proud elektronů. Elektronový obraz lze zachytit na světélkujícím stínítku nebo fotograficky. Stínovaný snímek baktérie je důsledkem speciální přípravy preparátů pokovením parami zlata, paladia nebo chromu.

 

Kolonie rostlinných bičíkovců (váleč koulivý) v níž dochází ke spolupráci, k "jakési dělbě práce". Život pod drobnohledem předvádí dvojici takřka totožných snímků, z nichž jeden (vpravo) je pořízen v zástinu, aby vynikla "ještě lépe krása takové rodinky váleče".

 

Mřížovci v zástinu, "kdy nejlépe vystoupí jejich překrásné tvary".

 

Transparentní těla peříčkovce (vlevo) a sladkokaze, živočichů půlmilimetrové velikosti. Roztoči jsou "velmi vděčným předmětem mikroskopických studií – jsou drobní, značně proměnliví a dají se z nich snadno pořizovat mikroskopické preparáty".

 

Uvažování nad estetickou dimenzí nejen jednotlivých přírodnin, ale přírody samotné, má dlouhou tradici, začínající dávno před Darwinovým vysvětlením krásy její užitečností při pohlavním výběru. Zatímco myšlenku vzniku estetických struktur samičí, vkusem řízenou volbou, většina Darwinových následovníků odmítla, zásadní vliv na estetiku (jakož i mnoho dalších oborů) měla nepochybně teorie přírodního výběru jako boje o přežití. Estetizování biologie jistě není hlavním programem Života pod drobnohledem; estetická hodnocení se v popiskách k fotografiím omezují na konvenční nebo spíš klasickou krásu ve stylu "estetických živočichů" Ernsta Haeckela.

 

Ernst Haeckel, tabule 96 a 75 z alba Kunst–Formen der Natur (1904)

 

Doprovodné texty ke snímkům v Životě pod drobnohledem prozrazují především obdiv k pevné a jisté ruce přírodního výběru, která utvářela výběžky nad sosákem mouchy tak, aby sloužily k dokonalému ohmatání a očichání potravy nebo obrvení vzdušnic na kůži housenek, znemožňující přístup cizorodým tělískům do dýchacího systému.

Vysvětlivky vyjadřují okouzlení nad dokonale funkčními čelistmi, kusadly, bodavým ústrojím, makadly atd. Na postupu od jednobuněčných živočichů přes červy k členovcům ubývá zmínek o krásných nebo překrásných tvarech; všechno to, co autoři snímků považují za "pěkné", se ukrývá v mikrostrukturách, jenž lze pozorovat až při extrémním zvětšení pod elektronovým mikroskopem. Ústrojí živočichů, např. čelisti členovců nebo bodavá ústrojí hmyzu, jsou klasifikována jako "zajímavá" nebo "velmi zajímavá"; jinými slovy užitečná (v boji o přežití).

Studium (a všechen užitek, který z něj plyne) je záležitostí textů s jejich propracovanými postupy třídění a strukturování informací. Podobnou strategii přijímají i obrazy; a to nejen obrazy vědecké, jako jsou mikrofotografie přírodnin. Podle autorů Života pod drobnohledem by z pohledu "na divutvárný mikroskopický svět" měli těžit i výtvarní umělci a návrháři z nejrůznějších umělecko–řemeslných oborů. Při porovnání dezénů krajek a zvětšených průřezů ostnem mořské ježovky, která "se nám jeví jako nádherná stolní krajka" (str. 221) je nápadná především shodná prezentace: obojí je fotografováno (v různém měřítku) na černé ploše, resp. v zástinu. Tato situace je pro řemeslný výrobek i přírodninu považována za nejpřiměřenější; nejlépe odpovídá pohledu, který si nárokuje transparentní a přehledný řez vedený kteroukoliv částí světa tak, jak jej nabízí (vědecké) texty.

 

Paličkované krajky podle návrhů prof. E. Paličkové.

 

Zvětšený průřez ostnem mořské ježovky, který "se nám jeví jako nádherná stolní krajka" (str. 221)

 

Snímky jsou z knihy Jírovec, O., Bouček, B., Fiala, J. Život pod drobnohledem. Praha: ČSAV, 1955

 

pavel ryška

 

Klíčová slova:

drobnohled / mikroskop / mikrofotografie / vědecká ilustrace / tvar / krása / estetický živočich / Erns Haeckel / přírodní výběr / krajka