Země ― vesmír ― Bububulám

Vyslání prvních sputniků na oběžnou dráhu Země se mělo stát jednoznačným důkazem technické a technologické převahy Sovětského Svazu nad Spojenými státy. Obzvlášť působivě vyhlížela srovnání více než tunového Sputnika III s americkou "grapefruitovou družici" o poloměru 16 cm. O několik málo let později se sice ukázalo, že velikost satelitů ― stejně jako hory oceli nebo statisícová armáda traktorů ― nebude v nadcházející éře silikonu a výpočetní techniky rozhodující, ale v době konání Světové výstavy v Bruselu (1958) se zdálo, že úspěchy sovětských raketových konstruktérů signalizují konečné vítězství socialistické ekonomiky.

Důsledkem sovětských úspěchů nebyl jen prudký růst antikomunistické hysterie ve Spojených státech, ale také vlna zájmu o mezihvězdné lety, která se vzedmula na obou stranách železné opony, zaplavila Západ i Východ a zasáhla také dětský svět ‒ přívalem filmů, kreslených seriálů, hraček a naučných knížek o kosmonautech, kosmických lodích a cestách na vzdálené planety. Ilustrace v dětských knížkách druhé poloviny padesátých let byly v mnoha případech ovlivněny technickými obrazy. Scény zachycené optikou fotografických a filmových aparátů představovaly pravdivý obraz světa; a odlesk této domněle "objektivní" výpovědi o skutečnosti jakoby ulpíval i na malbách a kresbách, které se technickým obrazům snažily připodobnit. Jak naznačují práce československého odborníka na kvazi-fotografické efekty Teodora Rotrekla nebo britského komerčního grafika a ilustrátora Thomase Edwarda Northa, těžili z příkladu fotografie ‒ s velmi podobnými výsledky ‒ výtvarníci na obou stranách polarizovaného světa.

Thimoty´s Space Book

Allward, M. Timothy's Space Book. London & Glasgow: Collins, 1961. Ilustrace Thomas E. North.

Všeobecně oblíbený model značně komprimované historie dobývání vesmíru představuje knížka Timothy´s Space Book ‒ z řady naučných titulů vydávaných pro děti na přelomu 50. a 60. let v Londýně a v Glasgow. T. E. North pojal všechny ilustrace ‒ od znázornění vlivu gravitační síly, přes start kosmické rakety až po miniaturní portréty planet sluneční soustavy (k nimž tehdy ještě náleželo i Pluto) ‒ v jednotném režimu fotografií poučené naturalistické malby. Tytéž optické efekty, které v reklamní grafice přispívaly k prodeji v podstatě jakéhokoliv výrobku, pomáhaly v Timotyho knížce o vesmíru dohnat reálný skluz amerického raketového programu. Vedle barvitých vizualizací amerického projektu MERCURY (1959—1963) působí černobílé kresby prvních sovětských sputniků značně schematicky a bezvýrazně.

Černobílá vizualizace sovětského (vlevo) a amerického vesmírného programu.

Protože v době vydání Timotyho knížky vzlétl do vesmíru J. A. Gagarin ‒ a počátkem následujícího roku úspěšně odstartoval John Glenn ‒ mohli malí čtenáři sledovat, jak se proroctví Timotyho knihy naplňují. Dost možná také s důvěrou očekávali přistání astronautů na dalších planetách sluneční soustavy. Obrázek hrdiny ve skafandru, pozorujícího Zemi z povrchu vzdálené planety, nebyl jistě žádnou novinkou; nový byl nevídaný příliv vědeckých poznatků, které sytily a zároveň i regulovaly představivost ilustrátorů. Vize autorů fantastických románů, které neodpovídaly "vědeckým poznatkům", začaly být považovány za "bezuzdné": jedině znalost vědeckých faktů mohla divoké sny proměnit v pravdivá zobrazení blízké budoucnosti. V Timotyho knížce představují data získaná mezihvězdnými sondami limitu, která expanzi do vesmíru zastavuje na jedné z oběžnic Saturnu. Proniknout hutnou atmosférou plnou prachu a kamení totiž bylo ‒ jak známo ‒ zhola nemožné... ačkoliv k vědeckým předpokladům patřila také domněnka, že na Marsu by mohla žít zvířata "s velkými plícemi, které by byly schopné dýchat řídký marťanský vzduch".

Allward, M. Timothy's Space Book. London & Glasgow: Collins, 1961. Ilustrace Thomas E. North.

Vědecké poznatky tvoří do značné míry mantinely vizualizací dobývání kosmu i v obdobně zaměřených publikacích z druhé strany železné opony. V knize Ivo Štuky a Teodora Rotrekla Šest dnů na Luně 1 představuje hranici dosavadního poznání vesmíru atmosféra Venuše, v níž počátkem šedesátých let shořely první sovětské i americké průzkumné sondy. (První stanicí, která úspěšně pronikla atmosférou Venuše a zároveň odeslala data byla až v roce 1967 Veněra 4).

Štuka, I., Rotrekl, T. Šest dnů na Luně 1. Praha: SNDK, 1963.

Rotrekl a Štuka popsali vznik společného díla jako "krásnou práci, při níž si vyhráli jako malí kluci". V rolích "žáků vesmírné university" museli sehnat "hory časopisů, fotografií a vědeckých knih"; jejich absolventská práce, která měla být fantastikou přísně vědeckou, kombinuje fotografie a fotografickou optikou ovlivněné malby. Intenzivní používání technických obrazů jako předloh výtvarného doprovodu vycházelo z předpokladu, že názornost a pravdivost zobrazení od sebe nelze oddělit. Toto spojení představovalo sice výrazný, ale nikoliv jediný trend v ilustraci didaktických knížek pro děti. Odlišný přístup se na konci padesátých let začal projevovat v edici Knížky pro chytré děti vydávané Státním nakladatelstvím dětské knihy (SNDK). Ačkoliv jejich obsah nebyl zaměřen výhradně na popularizaci vědy, hrály v nich technické novinky důležitou roli. V řadě Knížek lze sledovat rozvolňování přísně vědeckých výkladů i jejich (foto)realistického výtvarného doprovodu. Edice začala v roce 1959 kumulací věcí největších, nehlubších, nejkrásnějších... NEJ NEJ NEJ Jiřího Růžičky doprovází barevné kresby Dobroslava Folla, které předvádějí největší zvíře, nejvyšší strom, nejdelší řeku, největší náhrobek, nejkrásnější město, největšího malíře, největšího hudebníka a největšího člověka vůbec ‒ V. I. Lenina. Řetěz vrcholí srovnáním války a míru, největšího neštěstí s největší štěstím. Kosmickou éru lidstva zde ohlašuje pouze Lajka ‒ nejrychlejší letec světa.

Růžička, J., Foll, D. Nej Nej Nej. Knížky pro chytré děti. Praha: SNDK, 1959

V dalších svazečcích se obsah Knížek stále více odpoutával od Země. Od světa pod zvětšovacími skly a čočkami mikroskopu se pohled obracel do vesmíru. Nejprve mohutnými teleskopy ke hvězdám ‒ a později k samotným prostředkům, jimiž se měl člověk hvězd dotknout. Nový obsah vyžadoval odborné znalosti; v knížce Směr vesmír ‒ START! vysvětluje zákony gravitace a elementární principy jejího překonání autor knížek pro děti Václav Čtvrtek společně s inženýrem Zdeňkem Michalcem. V raketě tehdy ještě neletěl žádný člověk; jen "nejrychlejší pes", jemuž přístroje ve výšce sedmnácti set kilometrů měřili srdeční tep. Na rozdíl od Františka Škody (autora Knížek věnovaných rádiovým vlnám nebo optice), který od začátku své dráhy ilustrátora věnoval velikou péči detailnímu studiu zobrazovaných strojů a zařízení (ačkoliv zároveň usiloval o názornost bez přidané hodnoty optických efektů), vykazují Hégrovy kresby silně poetické ladění. Přes to jde pořád ještě o vážně míněný výhled do blízké budoucnosti, v níž budou cestující s batůžkem na zádech nastupovat na ruzyňském letišti do rakety, a cestu na Měsíc si zkrátí pojídáním jablíček.

Čtvrtek, V., Michalec, Z., Hégr, J. Směr vesmír - START! Knížky pro chytré děti. Praha: SNDK, 1959

Citelná změna přišla až na samém konci dekády, kdy se mezi naučnými Knížkami pro chytré děti objevil veršovaný „cestopis“ J. R. Picka s kresbami Miloše Nolla. Není to knížka o cizokrajné technice, ale říkadla o putování po zemích‒nezemích: Tymolínii, Zlobézii, Hopsku nebo Narubí, které se zcela míjí s dosavadní orientací celé řady. Ilustrátor Miloš Noll, později oceňovaný za rázné oddělení názornosti a pravdivosti při výtvarném řešení dětských knih Evy Vančurové o chytrém Filipovi, prokázal už zde smysl pro redukci (jakéhokoliv) tvaru na výrazný znak. Na kosmické rakety narazíme sice i v Hopsku a Narubsku; ani vzdáleně však nepřipomínají efektní variace na fotografie lesklých strojů. Vlády obou zemí navíc neusilují o mocenskou převahu, ale zápolí o to, kdo vypustí nejvíc balónků plněných sodovkou...

Pick, J. R., Noll, M. Jak cestoval Vítek Svítek a Honzíček Slámů a Bububabou Amálií do Bububulámu. Knížky pro chytré děti. Praha: SNDK, 1960

Ačkoliv absurdními zprávami z Bububulámu příval přísně vědeckých informací o vesmíru zdaleka nekončí, knížka J. R. Picka a Miloše Nolla je určitým signálem, že se vážnost, s níž byly čtenářům ve věku kolem desíti let servírovány technické novinky, pomalu vyčerpávala.

pavel ryška

Klíčová slova:

vesmír / Sputnik / T. E. North / Teodor Rotrekl / ilustrace / Knížky pro chytré děti / SNDK / Miloš Noll / Bububulám / kosmická raketa