Autogram na rubu Měsíce

Úspěšným startem dvoustupňové rakety, která v říjnu 1957 vynesla sondu Sputnik z Bajkonuru až na oběžnou dráhu Země, demonstroval Sovětský Svaz nejen možnost vyslat do kosmu vědeckou stanici, ale i schopnost zasáhnout jadernou hlavicí suverénní území USA. O dva roky později triumfoval Sovětský Svaz v souboji o raketovou superioritu znovu. Nejprve na povrch Měsíce dopadlo první dílo lidských rukou, a pak (7. října 1959) pořídila sonda Luna 3 první snímky odvrácené strany Měsíce. Odhalení dosud skryté podoby nejbližšího satelitu Země nezůstalo v satelitech Sovětského Svazu bez odezvy. Zvlášť úrodným polem vizualizací úspěchů sovětského raketového programu se stal magazín Dikobraz.

Družice, která zvěstovala úsvit kosmické éry, nahrazuje křesťanskou symboliku. Kolorovaná kresba Jaroslava Maláka na obálce Dikobrazu číslo 51 z roku 1957.

Sonda Luna 2 odstartovala z Bajkonuru 12. září 1959 a po 35 hodinách letu (krátce po 21 hodině SEČ) zasáhla Měsíc v oblasti Bažiny hniloby (Palus Putredinis). Dikobraz tuto mimořádnou událost oslavil celostránkovou kresbou Evžena Seyčka s veršovaným proroctvím Karla Bradáče, že člověk, který vesmír dobude, "ten žvejkat gumu nebude."

Sovětský Svaz dobývá lidstvu současně vesmír i mír. Kresba Evžena Seyčka. Dikobraz 38/1959. Karel Bradáč ilustraci doplnil veršovaným proroctvím, že ten, kdo první stane na povrchu Měsíce "žvejkat gumu nebude".

Jizvu, kterou na tváři Měsíce způsobil pád sondy, nahradil výtvarník Jiří Kalousek "znaménkem krásy":

Otisk sovětské sondy Lunik 3 na švejkovské tváři Měsíce. Kresba Jiřího Kalouska. Dikobraz 38/1959.

Bohumil Štěpán ukázal, jak se úspěšné mise sovětských raket staly noční můrou Američanů:

MĚSÍČNÁ NOC V AMERICE. Koláž Bohumila Štěpána. Dikobraz 38/1959.

Autogram na rubu Měsíce. Ruka sovětské vědy a techniky vyrývá do bledého měsíčního disku rudý akronym Sovětského Svazu. Kresba Jaroslava Popa. Dikobraz 45/1959.

4. října 1959 odstartovala Luna 3 (nebo také Lunik 3). Dva dny po startu proletěla sonda ve vzdálenosti necelých osmi tisíc kilometrů od středu Měsíce. První snímek odvrácené strany našeho přirozeného satelitu pořídila 7. října. Luna 3 odvysílala 17 snímků, které ukázaly 70 % odvrácené strany Měsíce. O měsíc později si na stránkách Dikobrazu Měsíc (v podání Bohumila Ceplechy) prohlížel snímky, které publikovala Tisková agentura Sovětského Svazu (TASS). Nepochybně šlo o snímky měsíce, a možná i celého roku... Fotografie si bez nadsázky prohlédla celá Země:

Kresba Bohumila Ceplechy. Dikobraz 45/1959

FOTO MĚSÍCE. Kresba Bohumila Ceplechy. Dikobraz 45/1959

Zatímco se sovětským vědcům podařilo usadit do rakety živého pejska, který podle všeho přežil cestu na oběžnou dráhu Země, americký raketový program pronásledovaly potíže. Družice „Vanguard", vypuštěná 6. prosince 1957 z Cape Canaveral, se sice na okamžik vznesla, ale pak okamžitě explodovala. Do dějin dobývání kosmu zapsala pod jménem „Kaputnik". Prvním americkým satelitem, který byl určen pro výzkum kosmu, se stal v lednu roku 1958 vypuštěný Explorer 1.

MĚSÍC: "Vida, Sovětský Svaz vede v soutěži s USA už o celé kolo! Kresba Jiřího Wintera — Neprakty. Dikobraz 43/1959

Kresba Aleny Dostálové naznačovala, že vyhlídky na kosmickou hegemonii "tábora míru" jsou více než nadějné:

Měsíc součástí sovětského bloku! Alena Dostálová, Dikobraz 6/1959

Přispěvatelé Dikobrazu zdůrazňovali už od úspěšného startu první družice Sputnik vojensko-politický potenciál sovětské vědy a techniky. "Tak mne napadá", říká vojenský hodnostář Severoatlantického paktu na karikatuře R. Holuba z února 1959, "— když to dovedou poslat do nebe, mohli by nás zase poslat k čertu!"

"Tak mne napadá — když to dovedou poslat do nebe, mohli by nás zase poslat k čertu!" Karikatura R. Holuba. Dikobraz 3/1959

Zatímco se nehody raket na odpalovacích rampách kosmodromu v Bajkonuru přísně tajili, známé a neúspěšné pokusy amerického vesmírného programu byly na opačné straně železné opony vítanou příležitostí k sarkastickým glosám. Otakar Štembera se chopil příležitosti, kterou nemohl zhatit ani nezbytně český nápis na bráně americké raketové základny:

"Hlásím technickou poruchu". Kreslený vtip Otakara Štembery, specialisty na protiimperialistickou satiru. Dikobraz 3/1959.

Ještě dříve, než Koroljovova první kosmická raketa (přezdívaná Semjorka) vynesla v říjnu 1957 na oběžnou dráhu Země první družici světa, byl sovětský raketový výzkum prezentován jako mírotvorná záležitost. Každý krůček na cestě do vesmíru byl zároveň krokem ke světovému míru:

Další krok ke světovému míru. Kresba Bohumila Štěpána. Dikobraz 38/1959.

Při propagaci mírových cest vesmírem byly zvlášť působivé vizuální metafory mistra grafické zkratky Bohumila Štěpána. Jeho pero proměnilo gigantický fosforeskující oblak sodíkových par, vypuštěný v rámci vědeckého experimentu z posledního stupně nosné rakety sovětské sondy Luna 1 vysoko nad Indickým oceánem, v mírovou holubici kosmického věku:

V kresbě Bohumila Štěpána se MODERNÍ HOLUBIČKOU MÍRU stala raketa sama. Místo ratolesti s sebou do kosmu nesla anténu jako příslib globální komunikace, která nastolí éru celosvětového porozumění:

Nadšené výhledy do vesmíru ovlivnily i podobu domácké konstruktivní satiry. Tento oblíbený žánr padesátých let (viz též článek Modernista komunální satiry) rychle zareagoval na přitažlivou vizualitu kosmických raket i na přísliby cestování vesmírem. Dikobrazí rubrika "NA OSTNY" očekávala známé nedostatky socialistického hospodaření i v blízké kosmické budoucnosti:
"Kampak, Franto?"
"Na Venuši. Tam prý zkrátili termíny oprav."

Kreslený vtip C. Smolky. Dikobraz 13/1959.

"Letim do Kolína k poslednímu soudu"
"?"
"No, to je u nás poslední soud, který posílá obálky s německým textem."

Kreslený vtip J. Žemličky. Dikobraz 13/1959.

PRAŽÁCI NA MĚSÍCI. Jaroslav Malák nakreslil pro červnové číslo Dikobrazu Měsíční spoušť, kterou po sobě zanechají pražští kosmoturisté. Dikobraz 23/1959.

pavel ryška

Klíčová slova:

Luna 2 / Luna 3 / sonda / družice / raketa / družice / raketový program / odvrácená strana Měsíce / karikatura / kreslený vtip / Dikobraz